Pomalu mně vedli k Billovi a já tomu nemohla uvěřit.Podívala sem se na Lindu a ta na mně jen křičela,,No tak běž!!!!"A pak mi to konečně došlo:Zazpívám si s Billem!Škoda,že to nebude Tom.
Když mně k Billovi dovedli,nemluvil jen se na mně pořád koukal.Najednou sem přestala vnímat okolí.Dívali jsme se na sebe z očí do očí.A mně najednou zamrazilo v zádech.Já stojím vedle Billa je to možný?!Potom na něj křiknul Tom a Bill se najednou jakoby probral a zeptal se mně na jméno.
,,J-J-Julie"vykoktala sem.Zase se na mně zadíval.,,Bille!"okřikl ho znova Tom.Bill jen zatřásl hlavou a pokračoval.
,,Dobře July,tak jakou písničku si dáme?"promluvil na mně Bill.I přes mojí špatnou němčinu sem mu rozuměla.
,,T-třeba Rette mich."
,,Dobře!A vy zpívejte s námi!
Bill mně opatrně chytil kolem boků a potichu mi řekl ať se nebojím.Uvědomila jsem si že se celá třesu.Potom mě nenápadně pohladil po zádech a začal zpívat.
,,Zum ersten mal alleine in unserem versteck…."
Pomalu se mi vybavil text a začala jsme zpívat taky.Bylo to krásný.Billův zpěv zněl úplně jinak.Když se zpíval refrén dala jsme do toho vše.Bill se na mně přitom podíval a pousmál se.Já se na něj dívala taky a znovu mně zamrazilo v zádech.
Potom písnička skončila a bodyguardi mně odvedli zpátky za Lindou.Bill se na mně nepřestával dívat.Potom Tokiáci odešli a ti samý chlapi řekli,že teď bude autogramiáda.
,,Tak jaký to bylo?"zeptala se Linda.
,,No…no…skvělý!"
,,Teda ty máš štěstí!"
,,To jo."
,,A jak ste se na sebe dívali!Z toho bude láska na první pohled."Začala si mně Linda dobírat.
,,Hele nech toho!Chtěla bych vidět tebe.A poď dem na autogramiádu!"
Tam už byla veliká fronta.Ale každopádně si to vystojíme.Ten podpis za to stojí.I když na setkání s Billem to nemá.Už ani nelituju,že to nebyl Tom.
V řadě sme stáli už asi hodinu a konečně sme se přiblížili ke stolečkům.Šla jsem před Lindou.První byl Tom pak Gustav,Georg a nakonec Bill.U stolečku Toma jsem se zastavila a zadívala se na něj.On se na mně taky podíval,ale potom už se věnoval Lindě.Další Gustav,Georg a potom už Bill.Když mně uviděl,zadíval se na mně a usmál se:,,Ahoj!"
A aniž bych ho taky pozdravila podepsal se mi a do ruky mi strčil malý papírek.Hned jak sem byla dál od stolečků přiběhla za mnou Linda a hned se ptala,co mi to Bill dal.Já papírek rozbalila.A tam bylo:,,Byla jsi skvělá!Prosím přijď dnes v 8 k hotelu Wilson.Budu čekat.Bill"
,,Tak co tam je?"znovu se ptala Linda.
Já jí papírek je podala a byla jako omámená.Bill-se-chce-sejít!!!Pomalu mi to docházelo.
,,Tak to si děláš srandu?!"vykřikla najednou Linda.
,,Já?Ne nedělám."Podívala jsem se na hodinky a lekla se:Bylo 7:48.To nestihnu!Bez vysvětlení sem hned běžela k hotelu Wilson.Naštěstí jsem věděla,kde ten hotel je,protože jsme okolo něj šli na koncert.Rychle sem běžela a doufala,že to stihnu.
Zastavila sem se zatáčku před hotelem.7:58.Stihla sem to.Srdce mi bušilo jako nikdy.Rychle sem se upravila a vykročila.Okamžitě sem se podivala k hotelu a ON TAM BYL!!!Bill tam opravdu stál!!!
Trajik