close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Mě už nezachráníš Kaulitzi ! 13.

8. listopadu 2006 v 13:20 | leny
Mě už nezachráníš Kaulitzi! XIII.


ležím na zemi a celá se třesu.
"Proboha,není vám nic?" křičí moje mamka a staví mě s Billovou pomocí na nohy. Uf,nic mu není!
"A je ten pán,co jel s vámi, v pořádku?" ptá se Bill. To mě ale nezajímá. Zajímá mě jen Bill. S očima vykulenýma na vrchu hlavy ho chytnu kolem pasu a začnu strašně moc brečet! Mohla jsem Billa ztratit! To bych nepřežila.
"Bille,Bille.!" Říkám pořád dokola a mačkám ho. On mi dá pusinku do mokrých vlasů a obejme mě. "Bille.."nepřestávám. Všude kolem mě je najednou spousta lidí a všichni křičí něco na styl: "Nikomu nic není,ale ta mladá slečna má asi šok!"
"Já už tě nepustím,Billí,nikdy!" a mačkám ho jak nejsilněji dokážu.
"Půjdeme teď k nám a dáš si čaj,ano?" utěšuje mě jako malý děcko.
"j-j-jo,ale hlav-v-vně chci být s t-t-tebou!" jektám zubama,protože mám úplně promočené oblečení.
Bill mě tedy chytl do náručí a odnesl k němu do domu. "Proboha,co se tady stalo? Tady byla bouračka? Kristýno? Proboha,co je ti??" pomalu křičí paní Kaulitzová,protože jsem úplně modrá! Bill mě rychle odnese do koupelny a začne mě svlíkat!
"Mamííí,prosím podej mi velkej ručník a nějaký Tomovo triko! Rychle prosím. Kristýnko,já tě chci jen vysvléct z toho mokrýho oblečení,prosím,já ti neublížím." Říká mi Bill zoufale,když si bundu chytnu pod krkem, aby mi ji nemohl rozepnout!
Koukám ne něj psíma očima a každou chvílí hodlám zase začít brečet! Nechám se teda svlíknou do spodního prádla,ale dál odmítám!
"Dobře,víc už se svlíkat nemusíš,ale budeš mít mokré kalhotky a podprsenku na noc! Chci tě vykoupat v teplý vodě,aby se ti udělalo líp,ano?"a ukazuj mi vanu. Už mi vadí,jak se ke mně chová jak k malýmu děcku.
"Bille,tady maštěn ručník a Tomovo triko jak si chtěl? Co to tady proboha vyvádíte?" ptá se vyjeveně Billova mamka,když vidí mě,jak v kalhotkách a podprsence stojím před vanou plnou teplé vody.
"Já jsem jí napustil vanu,ale Týnka se stydí přede mnou svlíknou. Podívej se jak je modrá! Mami,prosím udělej něco!" říká Bill a začínají mu po obličeji stékat slzy.
"Bille,n-n-neboj,to bude d-d-dobrý,jen je m-m-mi t-trochu zim-m-ma,ale to se v-v-vyléčí." A políbím ho.
"Tak,Bille,můžeš odejít, když se stydí? Já jí pomůžu,slibuju!" říká paní Kaulitzová a dá Billovi pusu na čelo. I přes Billových 175cm je jeho mamka vyšší! Z toho, jak se k Billovi chová crčí mateřská láska. Moje máma jen pořád volá sanitku! To asi není to pravé rodičovské. Paní Kaulitzová je dokonalý příklad matky.
"Mám?" ptá se mě Bill!
"Jo,ale nikam nechoď,jo? Zůstaň dole,nebo v pokoji,prosím!" nařizuju mu jako svému dítěti. Nechci aby se mu něco stalo.
Jen co se zavřeli za Billem dveře,paní Kaulitzová se na mě otočí a přívětivě se usměje "Víš co,Týnko,říkej mi Simono! Je to i příjemnější,než paní Kaulitzová,když mám jiného přítele už 8let. Tak co,chceš se koupat ve spodním prádle,nebo bez něj?"
Usměju se, svleču si i zbytek oblečení a vlezu do horké vany. Je to příjemné. Simona je celou dobu se mnou v koupelně a zase si povídáme. Vypráví mi o soutěži Star Search a jak Billa vzalo vypadnutí hned při prvním kole! Bylo mi ho taky líto,ale teď je zněj mnohem větší Star než jaká by byla z televizní soutěže.
Pak jsem se ještě dozvěděla o Tomových úletech,že například měl každý týden jinou dívku a že ho ani netrápí svědomí. Prý že ikdyž jsou dvojčátka oba její, Billovi víc věří. Je prý citlivější a vše co řekne, myslí vážně.
Moc příjemně se sní povídalo. Já mezitím ve vaně roztála a dostala z5 původní barvu. "Už chceš vylézt?" ptá se přívětivě Sim.
"Asi jo,jsem celá rozmočená!" a začneme se obě tlemit! Není taková,jak o ní mluví mamka,je milá a upřímná. Začínám jí mít ráda.
"Chceš něco přinést? Nebo snad někoho přivést?" ptá se se smíchem v hlase.
"Ano prosím,mohla byste mi zavolat Billa?"
"no jistě hned tady bude,teda možná!"směje a odchází mi pro moje přání.
Nestihla jsem se ani ve vaně postavit a Bill už klepe na dveře koupelny! "Můžu?"
Ani neodpovím,protože i kdybych mu to zakázala,vešel by. Jen co se otevřou dveře, Bill se na mě podívá a oddychne si: "Uf,jsem moc rád,že ti nic není! Už je ti líp?"
"Bille" neváhám a ikdyž jsem nahá,postavám se,vylezu z vany a jdu rovnou k němu! "Bille,já myslela že se ti něco stalo,jak jsi na mě ležel. Byl to ten nejhorší pocit v životě. Už nikdy takový nechci zažít!" a začnu ho líbat. Bill mi polibky vrací ve stejné intenzitě a pomalu mi přejíždí rukama po mokrých zádech. Už má ruku na mém holém pozadí,ale to se zarazím. "Bille,miluju tě,ale teď ještě ne,prosím." Bill pochopí,pustí mě a podá mi Tomovo triko!
"Billí,to myslíš vážně, že budu spát v něčem,co má Tomovu vůni? Tak to ani náhodou! Prosím,puč mi nějaký svoje triko! Určitě máš něco delšího. Ale né Tomovo!" a zase ho začnu líbat.
"Dobře,pojď si pro něco!" a vede mě do pokojíčku. Už na sobě mám spodní prádlo,ale hodlám si ho zase svlíknou,protože studí!
Stojíme před Billovou skříní a hledáme něco na spaní! Né že by Bill měl nějak málo oblečení,ale všechno to vypadá tak nepohodlně. Navíc,polovinu jeho triček nepřetáhnu přes prsa,jak zjišťuji vzápětí.
Asi po 20 minutách hledání máme jedno vhodné,ale Bill mi k němu radši pučí i teplákové džíny,protože jsou asi 2 hodiny po poledni a to není zrovna čas jít spát!
Sedíme v obývacím pokoji,všichni mlčí. Já sedím Billovi na klíně,držím ho kolem krku a čelo mám opřené a jeho. Nechci ho pustit. Tom se na nás kouká nenávistnými pohledy. Přišel i Georga a Gustav,se kterým mě až teď seznámili.
"Pojďte něco dělat,vždyť tady je nuda!" začíná se vyjadřovat Tom.
"No ale co. Ven se mi nechce a myslím,že ani Týnce né,viď?" přidává se Gustav a usměje se na mě. Úsměv mu oplatím a ještě silněji se přitisknu k Billovi.
"A co takhle zahrát si třeba sázkový dostihy?" navrhne Bill.
"Co? To neznám! Je to to samí jako obyčejný dostihy?" ptám se já.
"No,skoro. Jednoduše, prostě si na začátku hry vybereš koně,kterého by sis chtěla koupit a snažíš se k němu co nejdřív dostat! Když ti ho ale koupí někdo jiný,může ti dát úkol nebo otázku na kterou musíš po pravdě odpovědět." Vysvětluje Georga a já polykám každý jeho slovo.
"Ale není to nefér,když vy už znáte taktiku tý hry,a ještě navíc jsem tady jediná holka!" ohrazuju se, ale chci hrát.
"Fajn, Tome,jdeš taky hrát?" ptám se s odporem v hlase,ale nic mu zakazovat nebudu.
Hra je to zajímavá. Já už jsem koupila Gustavova a Billova koně,takže dostali úkol. Gusta si musel potupně nechat dát od každého ránu přes zadek,což bylo velice zábavné. Tom že prý se mi ty úkoly dávaj,když jsem holka,ale splnil to. Bill mě zase musel minutu vozit po bytě na koníčku. To byla taky sranda, protože Simona má všude květiny a obejít obývák aby něco neshodil byl záhul.
Teď se ale Tomova figurka nápadně blíží k mému koni a klidně se vsadím,že Tom si nenechá ujít příležitost,napařit mi úkol. A taky že jo.
"Hááá,Týnin kůň! Takže Krist, musíš mě políbit." Říká Tom vítězoslavným hlasem.
Zhrozím se. Chytím Bill pevně za ruku a zašeptám mu: "to zvládnu"
Pomalu jdu po čtyřech k Tomovi.Už mám obličej u jeho, zhluboka se nadechnu,zavřu oči a políbím ho. Když ta pusa trvá asi 3 sekundy,chci se odtrhnou,ale Tom mě nechce pustit. Je to bezcitný hovado. "Tome,dost!" zakřičím a uhodím Toma do hrudníku.
Rychle se postavím a utíkám do kuchyně. Tady potkávám Simonu. Neváhám ani chvíli a už jí objímám. Ona mě taky pevně stiskne a hladí mě mateřsky po vlasech.
"Kristýnko,co se stalo?" ptá se opatrně.
"Tom je takový hovado." Brečím Sim na rameno.
"Já vím,vím!" utěšuje mě abych se uklidnila. "To bude dobrý uvidíš,to se zahojí!"
To už ale ve z obýváku slyšíme nadávky a rány. Honem tam běžíme a vidíme,jak se Tom pere s Billem a Gustav s Georgem se je od sebe snaží roztrhnout. Bill zrovna sedí na Tomovi a chce mu vrazit ránu pěstí do obličeje. Jemu samotnému teče krev z nosu a dělá se mu moncl pod okem. Tom ale vypadá o dost hůř.
"Né,Bille, prosím,dost!" křičím a utíkám k nim. Chytnu Billa pod rukama a odtáhnu ho s Gustavem od Toma. Ten se na mě jen zlostně kouká a otírá si krev z tváře. Má ji celou rozrýpanou od Billových prstýnků a celkově vypadá špatně.
"Bille,prosím, půjdeme k nám ano? Prosím Bille!" brečím a zase dostávám zimnici.
"Neplač,Týnko!" hodí poslední zlostný pohled po svém dvojčeti,po nejdůležitějším člověku ve svém životě,se kterým je neustále. Po člověku,který dřív pro Billa znamenal všechno,ale ale stačí jedna holka(já) a všechno je jinak.
Bill se s Tomem nenávidí. Tokio Hotel se pomalu ale jistě rozpadají. A to všechno je moje vina!Moje..Moje
kikína
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama