close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Miluji a nenávidím

1. listopadu 2006 v 13:44 | leny |  FF - Miluji a nenávidím
"Víš...možná by jste ten vztah mezi náma měli ukončit, Karol."šeptne Bill a mě bodne u srdce. Jo...čekala jsem, že se to jeden den stane. Chodíme spolu už asi tři týdny a bylo to sqělý... ale poslední dobou je Bill čím dál tím víc zaneprázdnění hudbou a na mě...nemá čas.
"Asi to tak bude nejlepší."přikývnu a chci z "našeho" místa odejít, ale...
"Počkej! Nechci, aby jsme se rozešli takhle...mám tě rád, Karol." řekne Bill a postaví se taky. Opět musím zvednout hlavu, abych mohla pohlédnout do těch jeho krásných, upřímných očí... do kterých už ale nemám právo dívat se tak, jako do teď...zamilovaně, s láskou...
"Budeme přáteli?"zeptá se Bill a natáhne ke mě ruku, jako kdybychom se seznamovali.
"Jasně."pípnu a ruku příjmu.
Bill se na mě usměje a líbne mě na tvář. Pak odejde pryč.
Sesunu se na zem a začnu plakat... dívám se na krásné moře, které se vylévá z břehů... a slunce za ním zapadá. Tady jsem se s Billem poprvé potkala...Na Mallorce...na dovolené. Tady na tomto místě... Seděla jsem tady a brečela...jako teď. A on přišel. Krásný, černovlasý mladík. Posadil se vedle mě a aniž by mě znal, tak mě objal a já se mohla vyplakat na jeho rameno.
Možná bych vám mohla říct něco o sobě, ať jste v obraze :-)
Jmenuju se Karolína Hoffmanová, ale kámoši mi říkají Karol.Je mi šestnáct let. Žiju s mámou v Česku...tátu nemám. Ale nejspíš se budeme stěhovat do Německa, protože si tam mamka našla přítele... Mno a jednoho dne jsme se všichni tři rozhodli, že pojedeme na dovolenou na Mallorku. A tady jsem se potkala s Billem. Okamžitě jsem se do něj zamilovala... přiznal se mi, že zpívá v Německé skupině TokioHotel a má dvojče Toma...
Jo, Tom...to je můj nejkámoš...
Teď tady sedím na kamenité pláži, řasenku mám rozmazanou všude po obličeji a myslím na to, že už Billa nikdy neuvidím. Já zítra odjíždím zpátky do Česka a on do Německa. Prostě je mezi námi konec...definitivní :-(

--------------------------O MĚSÍC POZDĚJI--------------------------
"Neházej mi semka tvoje ponožky!"křiknu na mamku a hodím je po ní nazpátek...
"Karol...s takovouhle si nezabalíš svoje věci ani do zítřka a nezapomeň, že nám za dvě hodiny letí letadlo, takže...MAKEJ!" začne zase hulákat maminka a já se dám do práce. Ještě stačí sbalit poslední krabici a je to hotovo.
Takže přece jenom se stěhujeme...do Německa. Mamčin přítel...Tomas jí požádal o ruku. Vlastně můj budoucí táta...mno nazdar :-)
"Máš to?"ozve se zase maminka "příjemný" hlásek z ložnice.
"Jo, prosím tě..."odpovím jí a odnesu svojí poslední krabici do auta.
Auto potom odjede s tím, že naši věci na nás budou čekat v Německu. My s maminou se naposledy rozhlídneme kolem sebe a pak nasedáme do taxíka, kterej nás veze na letiště a pak...vzhůru do Německa!!!

"Tak...tohle je tvůj pokoj!"řekne mi Tomas a ukáže na jedny dveře...
"Díky."řeknu mu s úsměvem a zapadnu dovnitř. Páni...můj pokoj je velikej asi jako náš minulej obývák s kuchyní dohromady :-) Prostě big!!
Vybalování mých věcí mi zabere asi dvě hodiny čas, takže když mám hotovo a kouknu z okna, je tam už tma.
Když se chystám sejít ze schodů do obývacího pokoje za mamkou a Tomasem, uslyším najednou zvonek a jak někdo otevírá domovní dveře. Pak jenom hlasy...
Kdo to přišel? Podle hlasů to hádám tak na osm až deset lidí...mno nic...jdeme to omrknout...
Opatrně sejdu dolů a v obýváku najdu devět lidí...
Všichni se na mě otočí a propalují mě pohledy...připadám si jako pod rentgénem.
"Sousedé...tohle je Karol...moje dcera."představí mě všem mamka a já jenom nervózně na všechny usměju...
"Karol???"ozve se za mnou překvapený hlas a já strnu...ten hlas...ten znám!!!
Prudce se otočím...
(Nicolca)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama