"Já...ehm...nechci tě otravovat, Bille."pípnu a postavím se...mám se k odchodu.
Pravdou je to, že když jsem u něj tak strašně blízko, mám strašnou chuť ho políbit...dotknout se jeho sametové pleti... Ale nemůžu. Bára je moje nejlepší kamarádka a Billa miluje...a on jí :-(
"Nepustím tě za tým chlápkem, když tvoje mamka není doma."řekne Bill a stoupne si (radši) před dveře.
Mamina šla sice jenom na nákup, ale jak jí znám, zastaví se u nějaké kamarádky na pokec a bude tam až do rána.
"Dobře. Vzdávám se..."rozhodnu se nakonec a zvednu ruce nad hlavu.
Bill se na mě usměje, odněkud vytáhne spacák a rozloží ho na zem.
Už už mám v plánu jít si lehnout do spacáku, ale Bill mě zarazí.
"Ty budeš spát na mý posteli...a ŽÁDNÝ protesty!" řekne a já pípnu jenom tiché díky. Sundám si kalhoty a jenom ve spodním prádle a tričku se "zabubám" do peřin. Krásně voní...stejně jako Bill, napadne mě...
Bill si mezitím lehne do spacáku, kterej je vedle postele. I když je tma, do pokoje svítí krásný, úplňový měsíc a ozařuje celou místnost.
Otočím se na bok a zadívám se na Billa, jak tiše oddychuje. Vypadá jako andílek... Tolik mi to trhá srdce. Proč je ode mě tak blízko a přitom tááák daleko?!
S hlavou plnou myšlenek usínám...
"NÉééé..."vykřiknu vydešeně a celá spocená se posadím na posteli a sýkavě dýchám.
"Co se děje?!"vylítne z postele i Bill a rozhlíží se okolo sebe.
Nezmůžu se ani na slovo. Takovej hnusnej sen...brrrr! Zdálo se mi, že jsem zamčená na nějaký půdě a je tam se mnou Bára. Pak se tam z ničeho nic objevil Bill s Tomasem. Chvilku se po nás dívali a nakonec Bill šel pro Báru a Tomas šel s jedovatým úšklebkem za mnou... Už mě chtěl uhodit a v tom jsem se probudila.
"Karol??" mluví na mě Bill a já jaxem přemýšlela o mém snu jsem si ani nevšimla, že se posadil ke mně na postel.
"Promiň, já...měla jsem hroznej sen."přiznám se a do ruky si otřu orosené čelo.
"To bude v pořádku. Seš v bezpečí..."konejší mě Bill a hladí mě svojí dlani po rameni. Ani neví, co se mnou jeho doteky dělají.
"Spi tady se mnou...prosím tě."pípnu tichým hlasem a Bill jenom přikývne. Lehne si ke mně a opatrně omotá svoje ruce okolo mého pasu.
"Dobrou noc, skřítku..."zašeptá Bill a rukou mě pohladí po tváři.
"Pamatuješ si ještě, jak jsme takhle spolu usínali na té pláži?!"zeptám se ho a kouknu mu do očí.
"Na to nikdy nezapomenu..."zašeptá a já se vděčně usměju.
Je ode mě jenom pár centimetrů...nosy se skoro dotýkáme a přitom... přitom to není takové, jako kdysy. Něco se změnilo. Cítím to... Pořád cítím to zvláštní mravenčení v podbřišku, ale cítí to i Bill?! Nebo by byl radši, kdyby tady místo mě teď ležela Bára?!
"Moc ti to s Bárou přeju, Bille. Ona...ona je hrozně moc hodná holka..."zašeptám po chvilce ticha a Bill si podloží hlavu rukou a s povytáhlým obočím se na mě zadívá.
"Proč to říkáš, Karol?"
"Protože...protože je to pravda. Miluje tě...."
Ale já tě miluju víc!!! Křičím v duchu... dala bych svůj život za ten tvůj, Bille... Miluju tě k zbláznění a proto chci pro tebe jenom to nejlepší. Vybral sis Báru...
Kdyby jsi na mě pár dní počkal, změnila bych názor... Ale vybral sis jinou... Jestli chceš být šťastnej s ní, tak ti to přeju...hrozně moc! Na mě se neohlížej...hlavní je, aby jsi byl šťastnej ty!
"Jo...já vím. Díky."pípne Bill a já mu věnuju jeden ze svých úsměvu a zavřu oči... Nechci spát, protože když usnu, tak bude ráno...bude ráno a budu muset odejít od Billa...domů... domů, kde na mě čeká Tomas a jedovatým úšklebkem na rtech...
/Nicolca/
Pravdou je to, že když jsem u něj tak strašně blízko, mám strašnou chuť ho políbit...dotknout se jeho sametové pleti... Ale nemůžu. Bára je moje nejlepší kamarádka a Billa miluje...a on jí :-(
"Nepustím tě za tým chlápkem, když tvoje mamka není doma."řekne Bill a stoupne si (radši) před dveře.
Mamina šla sice jenom na nákup, ale jak jí znám, zastaví se u nějaké kamarádky na pokec a bude tam až do rána.
"Dobře. Vzdávám se..."rozhodnu se nakonec a zvednu ruce nad hlavu.
Bill se na mě usměje, odněkud vytáhne spacák a rozloží ho na zem.
Už už mám v plánu jít si lehnout do spacáku, ale Bill mě zarazí.
"Ty budeš spát na mý posteli...a ŽÁDNÝ protesty!" řekne a já pípnu jenom tiché díky. Sundám si kalhoty a jenom ve spodním prádle a tričku se "zabubám" do peřin. Krásně voní...stejně jako Bill, napadne mě...
Bill si mezitím lehne do spacáku, kterej je vedle postele. I když je tma, do pokoje svítí krásný, úplňový měsíc a ozařuje celou místnost.
Otočím se na bok a zadívám se na Billa, jak tiše oddychuje. Vypadá jako andílek... Tolik mi to trhá srdce. Proč je ode mě tak blízko a přitom tááák daleko?!
S hlavou plnou myšlenek usínám...
"NÉééé..."vykřiknu vydešeně a celá spocená se posadím na posteli a sýkavě dýchám.
"Co se děje?!"vylítne z postele i Bill a rozhlíží se okolo sebe.
Nezmůžu se ani na slovo. Takovej hnusnej sen...brrrr! Zdálo se mi, že jsem zamčená na nějaký půdě a je tam se mnou Bára. Pak se tam z ničeho nic objevil Bill s Tomasem. Chvilku se po nás dívali a nakonec Bill šel pro Báru a Tomas šel s jedovatým úšklebkem za mnou... Už mě chtěl uhodit a v tom jsem se probudila.
"Karol??" mluví na mě Bill a já jaxem přemýšlela o mém snu jsem si ani nevšimla, že se posadil ke mně na postel.
"Promiň, já...měla jsem hroznej sen."přiznám se a do ruky si otřu orosené čelo.
"To bude v pořádku. Seš v bezpečí..."konejší mě Bill a hladí mě svojí dlani po rameni. Ani neví, co se mnou jeho doteky dělají.
"Spi tady se mnou...prosím tě."pípnu tichým hlasem a Bill jenom přikývne. Lehne si ke mně a opatrně omotá svoje ruce okolo mého pasu.
"Dobrou noc, skřítku..."zašeptá Bill a rukou mě pohladí po tváři.
"Pamatuješ si ještě, jak jsme takhle spolu usínali na té pláži?!"zeptám se ho a kouknu mu do očí.
"Na to nikdy nezapomenu..."zašeptá a já se vděčně usměju.
Je ode mě jenom pár centimetrů...nosy se skoro dotýkáme a přitom... přitom to není takové, jako kdysy. Něco se změnilo. Cítím to... Pořád cítím to zvláštní mravenčení v podbřišku, ale cítí to i Bill?! Nebo by byl radši, kdyby tady místo mě teď ležela Bára?!
"Moc ti to s Bárou přeju, Bille. Ona...ona je hrozně moc hodná holka..."zašeptám po chvilce ticha a Bill si podloží hlavu rukou a s povytáhlým obočím se na mě zadívá.
"Proč to říkáš, Karol?"
"Protože...protože je to pravda. Miluje tě...."
Ale já tě miluju víc!!! Křičím v duchu... dala bych svůj život za ten tvůj, Bille... Miluju tě k zbláznění a proto chci pro tebe jenom to nejlepší. Vybral sis Báru...
Kdyby jsi na mě pár dní počkal, změnila bych názor... Ale vybral sis jinou... Jestli chceš být šťastnej s ní, tak ti to přeju...hrozně moc! Na mě se neohlížej...hlavní je, aby jsi byl šťastnej ty!
"Jo...já vím. Díky."pípne Bill a já mu věnuju jeden ze svých úsměvu a zavřu oči... Nechci spát, protože když usnu, tak bude ráno...bude ráno a budu muset odejít od Billa...domů... domů, kde na mě čeká Tomas a jedovatým úšklebkem na rtech...
/Nicolca/