Vypráví Suzy:
Už jsem na koncertě kluci zpívají podle mě poslední písničku.je tu horko jak v peci a já tu stojím v mikině kšiltovce a brýlích.po tvářích se mi linou slzy když slyším Billa zpívat poslední písničku. Stojím asi ve třetí řadě a proto se nějak musím dostat dopředu abych něco řekla Tomovi."zdovolením….zdovolením….zdovolením…" mluvím tam na všechny a sama se divím že mě ještě neumačkali.ale naštěstí jsem až ve předu tak můžu nepozorovaně mluvit s Tomem.už je u mě…teď je vhodná chvíle
"Tomee" zašeptám nenápadně
"Suzy" co ty tady?" málem vykřikne Tom
"musím ti něco dát a ty to dáš Billovi jo??on mě nechce už asi nikdy vidět."znova se mi valí potoky slz i přes ty mega brýle
"dobře a co to bude?" zeptá se Tom co nejnápadnějíc protože kolem něj prošel Gusta
"dej mu tohle" svlíknu si z prstu svůj nejoblíbenější prstánek. " a vyřiď mu že to byl mů bratr a že ho moc miluju!"mluvím rychle ale hlas se mi dost láme
"dobře a kdy se vrátíš?
"nevrátím se, teda teď určitě ne..až se to urovná tak se zas uvidíme.
"tak se měj hezky a přežij to!" povzbudil mě Tom a obejmul mě. Pak už jsme zmizela z koncertu.
Vypráví Tom:
Ten brášin je ale pitomec!to snadnení možné, proč si to nenechal vysvětlit?dyť to snad není moje dvojče…ach jo musím mu říct co zas vykravil
"brácha?"oslovím ho opatrně když vidím jak nepřítomě hledí do země
"co chceš?"vyje po mě
"nic jen ti mám něco vzkázat a předat ale když nechceš-
"co!?"
"mam ti dát tohlecto" a podal jsem mu Suzyn prstýnek "a ještě ti mám vyřídit že to byl její starší brácha a že tě miluje" uff mám to za sebou, brácha stojí jako přikovaný a Jane co nás pozorovala se tváří podobně
"já sem takový debill!!" zařval brácha a někam odešel, nechal jsem ho jít nemělo cenu ho zadržet
vypráví Suzy:
mám to všechno zasebou teď pojedu domů a přecpu se nutelo….ta mi vždycky pomůže z depky ale jak to tak vidím že budu muset sníst nejmíň 50 balení
brácha jak slíbil tak už s autem čeká před halou , nasednu a odjíždíme směr domov.neohlížím se , musela bych se vrátit….jenom brečím brečímm a brečím, až z toho usnu.zdájí se mi samé hezké sny , jak jsme byli s Billem v sauně kapičky potu nám stékali po těle a my jsme byli jenom pro sebe, jak jsme s Billem seděli pod tím stromem a líbali se , nebo jak mě obímal v tom výtahu…
Zhroutil se mi naprosto celý svět. Když jsem se probudila mizerná nálada mě nepřešla, spíž se ještě zhoršila…
Už jsem na koncertě kluci zpívají podle mě poslední písničku.je tu horko jak v peci a já tu stojím v mikině kšiltovce a brýlích.po tvářích se mi linou slzy když slyším Billa zpívat poslední písničku. Stojím asi ve třetí řadě a proto se nějak musím dostat dopředu abych něco řekla Tomovi."zdovolením….zdovolením….zdovolením…" mluvím tam na všechny a sama se divím že mě ještě neumačkali.ale naštěstí jsem až ve předu tak můžu nepozorovaně mluvit s Tomem.už je u mě…teď je vhodná chvíle
"Tomee" zašeptám nenápadně
"Suzy" co ty tady?" málem vykřikne Tom
"musím ti něco dát a ty to dáš Billovi jo??on mě nechce už asi nikdy vidět."znova se mi valí potoky slz i přes ty mega brýle
"dobře a co to bude?" zeptá se Tom co nejnápadnějíc protože kolem něj prošel Gusta
"dej mu tohle" svlíknu si z prstu svůj nejoblíbenější prstánek. " a vyřiď mu že to byl mů bratr a že ho moc miluju!"mluvím rychle ale hlas se mi dost láme
"dobře a kdy se vrátíš?
"nevrátím se, teda teď určitě ne..až se to urovná tak se zas uvidíme.
"tak se měj hezky a přežij to!" povzbudil mě Tom a obejmul mě. Pak už jsme zmizela z koncertu.
Vypráví Tom:
Ten brášin je ale pitomec!to snadnení možné, proč si to nenechal vysvětlit?dyť to snad není moje dvojče…ach jo musím mu říct co zas vykravil
"brácha?"oslovím ho opatrně když vidím jak nepřítomě hledí do země
"co chceš?"vyje po mě
"nic jen ti mám něco vzkázat a předat ale když nechceš-
"co!?"
"mam ti dát tohlecto" a podal jsem mu Suzyn prstýnek "a ještě ti mám vyřídit že to byl její starší brácha a že tě miluje" uff mám to za sebou, brácha stojí jako přikovaný a Jane co nás pozorovala se tváří podobně
"já sem takový debill!!" zařval brácha a někam odešel, nechal jsem ho jít nemělo cenu ho zadržet
vypráví Suzy:
mám to všechno zasebou teď pojedu domů a přecpu se nutelo….ta mi vždycky pomůže z depky ale jak to tak vidím že budu muset sníst nejmíň 50 balení
brácha jak slíbil tak už s autem čeká před halou , nasednu a odjíždíme směr domov.neohlížím se , musela bych se vrátit….jenom brečím brečímm a brečím, až z toho usnu.zdájí se mi samé hezké sny , jak jsme byli s Billem v sauně kapičky potu nám stékali po těle a my jsme byli jenom pro sebe, jak jsme s Billem seděli pod tím stromem a líbali se , nebo jak mě obímal v tom výtahu…
Zhroutil se mi naprosto celý svět. Když jsem se probudila mizerná nálada mě nepřešla, spíž se ještě zhoršila…