close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Srdce na dlani 10.

4. listopadu 2006 v 10:20 | leny |  FF - Srdce na dlani
Lezim na posteli,hlavu zaklonenou z postele,pozoruji jeho plakaty visici na moji zdi,a radio zapnuty na plny pecky,samozrejme ze je tam Tokio Hotel,pozoruji Billovu tvar,zkoumam každý jeho detail,jeho rys,jeho pihy a snazim se je porovnat s obrazem v me hlave který si pamatuju ze vcerejsiho vecera…Stále snim o tom co vsechno by bylo kdyby…,,Kdyby chyby!" pripomenu si slova svoji drahy matinky a a musim ji dat za pravdu,jo jo,je chyba si delat iluze a nadeje jenom proto,ze sem s nima stravila par minut-nejkrasnejsich minut v mym zivote-a proto ze si ode me vzali cislo,to prece ještě vůbec,ale vůbec nic neznamen,asi bych radsi na vcerejsi vecer mela zapomenout,ale jak?Jak?To proste nejde…porad citim Billovu ruku jak lehce se dotkla moji,jak se na me usmal,podival….Ty jeho hluboke hnede oci me propaluji ještě ted i když uz jen ve vzpominkach..mozna proto tu lezim hypnotizuji jeho plakaty a preji si aby se stal zazrak a on z nich vystoupil ,usmal se na me a řekl neco..vlastne by mohl rict cokkoliv..zase slyset jeho hlas,zase videt jeho tvar,citit jeho vuni,sledovat jak se mu zveda drobna hrud při kazdem nadechu…..asi uz mi vazne hrabe,mela bych zacit něco delat a ne jen snit…prudce vsatnu az se mi trochu zatoci hlava,dopotacim se k prehravaci a tvrde utnu hudbu která se z nej ještě před par vterinami linula…..mam pocit jakoby mnou projelo tisice nozu…jako bych se bala,ze tohle vypnuti znamena konec,konec vseho a všech…ze znamena ze uz si nikdy neposlechnu něco tak krasnyho jako byl Billuv hlas….po zadech mi prejde mraz a vzapeti me polije horko..ruce se mi zacnou trast a ja se citim jak kurak,který si nemuze dat cigaretu,jak alkoholik,kterej u sebe nemá sklenicku,jak fetak,kterej potrebuje davku,ale ja nejsem zavisla na nicem z toho,jsem zavisla na jeho hlase,na jeho tvari,na jeho pohledu……Premlouvam sama sebe abych to radio uz nezapinala,ze to vydrzim,ze prece nepotrebuju mit jeho hlas v ucich cely den,ale není to nic platne,pobiham po pokoji a snazim se nejak zamestnat svoji mysl,která je stále pritahovana k te malicke věci,co lezi u me na skrince a ceka az k ni prijdu a pustim ji aby se v zapeti muj pokoj ocitl v tech nejkrasnejsich tonech,pohravam si s prsty,snazim se myslet na něco pekneho,ale porad me to v myslenkach vraci k vcerejsimu veceru….uz se to neda vydrzet,steny septaji a uzkostne me prosi abych pustila muziku,snazim se osalit sama sebe a tak zapnu radio,jako by to byl osud,zrovna tam hraji Rette mich….,,Rette mich!" septam do ctyr sten,které me suzuji…..pisnicka dohraje a me zacne opet prepadavat touha poslechnout si ty nejkrasnejsi texty ze všech textu…..vypnu magnetak….,,Prosiim!" septaji plakaty na stene,plysaci na policce a stejne tak i moje vedomi…nevydrzim to….pustim zase jejich CD a uklidnim se az když zazni první tony….ulevne se svalim na postel a zase se zadivam do Billovych krasnych oci…..
lucy=)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama