close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Srdce na dlani 7.

3. listopadu 2006 v 15:29 | leny |  FF - Srdce na dlani
Nakonec se ale preci jen vzchopim a prodiram se davem kterej se vzrusene bavi,asi o me….Kdyz se dopracuju k ochrance ona mi pomuze přes zabrany a ja vystoupim na podiu…..Bill se na me dlouze zadiva,ja prejedu pohledem celou skupinu a pak sklopim oci,zpozoruju jak Tom na Billa kyvl a Bill ted jde ke me,něco mi zasepta do ucha,a pak me posle dolu,schazim schody,a nakonec me nejakej chap odvedekamsi do zakulisi,Jsem nervozni a trochu lituju ze jsem ta sla,bojim se co se bude dit,je to hrozne zvlastni pocit.Slysim jak Bill zacne zase zpivat,posloucham jeho hlas jak se nese celou obrovskou arenou,tady v zadu to zni uplne jinak nez před podiem,jeho hlas zni tak tajemne,jemne,zaposloucham se do tech krasnych slov,je jen malo kapel,který maj takovy duchaplny tety a tokio hotel patri mezi ne,mam rada jak otevrene vypraveji ruzne zivotni pribehy!Vetsina z nich se me uzce dotyka,mam rozvedeny rodice,zmilila jsem se v nejlepsi kamardace a zazila jsem si i nestastnou lasku!Pri tom premysleni se trochu uklidnim,ruce uz se mi tak netresou a ja se citim docela klidne!Chvilku na to uslysim Billuv hlas jak se louci s publikem,dekuje jim ze prisli a ze se urcite ještě nekdy uvidi!To znamena ze za chvili prijdou,zase se me zmocnila panika,co mi reknou,co jim reknu ja,je to zvlastni,prechazim po pokoji sem a tam jako tygr v kleci,mam chut rozebehnout se proti zdi a projit ni jako duch a pak uz jen mizet,zmizet v hluboke tme venku a v davu chtivych fanynek,proc sem nerekla nejkomu at jde místo me,kazda ta holka tam by byla stastna ze je uvidi a i když ja jsem taky citim i něco jineho,jenom nevim,co to je,nevim co je to za cit co mi nedovoluje se ani klidne nadechnout!Slysim smich a dupot kluku,blizi se k mistnosti kde se ,,skryvam,, Ted uz není kam uniknout,nemuzu odejit,není cesta zpatky,musim prekonat strach a tak se odevzdane posadim do jednoho z kresel,evim komu sem ho zrovna zasedla,ale nohy se mi tresou,kolena podlamuji a jakmile otevrou dvere asi bych to vazne neustala!Odpocitavam vterinky do jejich prichodu,mam pocit ze citim jak se dotykaji kliky,tisknou ji dolu ……..ted uslysim ještě hlas nekoho jineho,prohodi s nimi par slov,nejspis manager,nebo někdo takovej,ale pak uz se dvere otevrou a ja spatrim svoji nejmilovanejsi kapelku stat par kroku ode me,koukam na ne,oni zase na me,nekonecnych par vterin stoji ve dverich,nez je zavrou a nasoukaj se do mistnosti…….
lucy=)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama