o pár dní později- den svatby
,, mami sluší ti to . a moc ." podívala jsem se na mamku ve svatebnich šatech . ,, díky ." prohlížela se v zrcadle . ,, ale k tvému věku ..." ,, jak k mému věku ? nejsi drzá holčičko ?" usmála se . ,, prej drzá slyšíš to ? doufám že ne ." promlouvala jsem k mámině bříšku . ,, nevšímej si jí ." pohladila si mamka bouli které to malé na její postavě způsobilo . ,, pamatuju jak ..." chtěla mi zase něco vyprávět . ,, mami zase ta tvoje sentimantalita !" zakoulela jsem očima . ,, leny máš tady šaty !" ozvalo se zezdola . ,, jdu pro ně ." rozeběhla jsem se dolů . ale když jsem si to mířila po schodech zakopla jsem a půlku schodů jsem sjela po zádech . ,, leny jsi OK ?" přiběhl ke mě bill . ,, ale jo . doufám že je to dneska poslaední pohroma ." pohladila jsem si naražené pozadí . ,, ty jedno trdlo ." políbil mě . ,, žádné muckání a převlékat se !" prošla kolem nás larisa . ,, ty aby jsi nedala chvíli pokoj ." odešla jsem k sobě do pokoje a tam jsem se začala převlékat . měla jsem na sobě krásné dlouhé bílé šaty které my odkrývali jen špičky bílých špičatých botiček , byly na tenká ramínka a k tomu jsem si učesala takové elegantní rozcuchané háro . moc to k sobě nešlo ale mě to přišlo roztomilý . když jsem vyšla do obýváku bill a ostatní na mě zůstali jenom překvapeně čučet . ,, co je vy telata ?" zasmála jsem se jejich překvapenému výrazu . ,, jen ... já ... nikdy jsem tě takhle neviděl ." vykoktal bill . ,, taky už nikdy neuvidíš ." zatočila jsem se . ,, tak si to užij ." ,, tvoje mamka je už připravená a tvůj táta jel na ten hrad kde bude ten obřad . musí tam prý ještě něco zařídit ." oználila mi betta . ,, o tomhle jsem snila . máma je těhotná a bere si znovu tátu a já mám krásnýho milujícího kluka a kámoše k nezaplacení . co by mi mohlo pokazit náladu . co špatnýho by se mohlo stát ?" zasmála jsem se šťastně . ,, něco ano ." řekl potichu tom . ,, co je ?" otočili se na něj všichni . ,, jestli rychle nevyrazíme nestihneme to ." řekl a všichni si oddechly . a tak jsme jeli . dojeli jsme k hradu a začal obřad. bylo to tak krásné . ,, berete si kláro kolářová petra žáčka za svého právoplatného manžela ?" zeptal se kněz . ,, znovu ?" dodala nenápadně larisa . ,, ano ." řekla máma . babičce tekly slzy proudem . kvůli svatbě jela přes celou českou republiku až k nám . ,, babi nebreč co budeš dělat když se budou brát ještě několikrát ?" objala jsem jí kolem ramen . potom jsme odjeli do jedné restaurace na svatební hostinu . všichni se pořádně namazali . jen já jsem nepila . ,, leny pojď ven ." vzal mě za ruku bill v deset večer když jsem si povídala s pohledným číšníkem . ,, co je ?" zeptala jsem se ho otráveně když jsem z něj cítila alkohol . ,, co to bylo za týpka ?" ukázal dovnitř . ,, zase žárlíš ?" ,, řekni mi co to bylo za kluka !" chytl mě a začal mnou třást . ,, sakra bille pusť mě !" vysmekla jsem se mu . ,, ty mě podvádíš . jsi jenom obyčejná děvka !" podíval se na mě . ,, prosím tě buhví kolik jsi toho vypil !" vlepila jsem mu facku aby se konečně probral . ,, na tohle si nezvykej holčičko ." chytl mě za zápěstí a políbil mě . ,, smrdíš jako sud chlastu ." odtáhla jsem se od něj znechuceně . ,, pojď jedeme domů ." vytáhl z kapsy klíče od georgova auta . ,, ty jsi se zbláznil ?!" zakřičela jsem na něj . ,, pojď !" táhl mě . ,, ale budu řídit ." vytrhla jsme muá klíčky z ruky . ,, ty to umíš ?" podivil se . ,, jo učil mě to marek ." ,, marek . mareček . s tím mě taky podvádíš co ?" začal zase řvát . ,,, nasedni ." zavelela jsem mu . sedl si na sedadlo vedle řidiče a já ještě došla říct ostatním že mizíme . ,, jo ahoj ." objala mě máma . ,, uvidíme se zítra ." dala mi sisi pusu na tvář . ,, jasně ." vydala jsem se za billem do auta . a jeli jsme . řídit mi šlo a bill spal . najednou sebou prudce škubnul . ,, leny . omlouvám se ." řekl rozespale . ,, za co ? za to že jsi mě nadával do děvky nebo to jak jsi byl surovej ?" mačkala jsem naštvaně volant . ,, za všechno . miluju tě . to přeci víš ." udělal na mě psí oči . ,, no jo ." usmála jsem se a bill mě políbil . najednou se na silnici objevila srnka . snažila jsem se jí vyhnout . prudce jsem strhla volant a pak jsme se jen řítili na skálu . naposlad jsme se z billem objali . pak jen rána . ticho . tma . nic .
,, leny !" zakřičela sisi v hale kde se ještě pořád slavilo . bylo dvanáct hodin . ,, co se stalo ?" zeptala se máma do ticha které nastalo . ,, billl ... leny ... oni měli ..." koktala sisi ubrečěně . ,, vyklop to !" vykřikla ustaraná bette . ,, měli nehodu ! jsou v nemocnici . jejich stav je vážný . jsou v ohrožení života ." sesypala se na židli . ,, to ne ." koktal tom .
já a bill jsme leželi v kómatu v nemocnici . ani jeden na tom nebyl moc dobře . ,, leny prosím probuď se . my tě potřebujeme ." šeptal někdo do ticha v pokoji . ,, bill tě taky potřebuje ." ,, já jeho taky ." pošeptala jsem . ,, leny ty žiješ !" usmála se larisa . ,, co je s billem ? jak na tom je ?"ptala jsem se hned . ,, je ještě v kómatu ." odpověděla smutně . ,, co se vám vůbec stalo ?" ,, pohádala jsem se s billem a pak řekl že pojedeme domů . já jsem řídila protože on byl úplně namol . usmířili jsme se políbili a najednou se objevila srnka na silnici . pak už si pamatuju jen tmu a ticho . to hrozné ticho . ležela jsem v autě a koukala na billovu skrvavenou tvář . pak jsem ztratila vědomí ." brečela jsem . ,, jestli billa ztratím ... já to nepřežiju ." řekla jsem jí vážně .
uplynul měsíc . mě už dávno z nemocnice pustily . ale bill pořád ležel . byl v dlouhém kómatu . ležel pořád stejně. každý den jsem mu brečela na ruku , objímala ho a prosila ať se probudí . ale on pořád jen ležel . nehnutě . každý den jsem se s ním loučila polibkem . každou noc se mi zdálo o té bouračce . když jsem u něj seděla dva měsíce po tom incidentu , který nás tak krutě rozdělil , přišel za mnou doktor . ,, slečno žáčková ." sedl si vedle mě . ,, ano ?" utřela jsem si slzy . ,, váš přítel leží už dlouho a navíc se jeho stav vůbec nelepší ." ,, co tím mylsíte ?" zeptala jsem se vyděšeně . ,, vašeho přítele musíme odpojit od přístrojů ." ,,, nééééé ! to néééé !" vrhla jsem se doktorovi kolem ramen . ,, to nesmíte dovolit ! já ho miluju ." brečela jsem bláznivě . ,, není jiné možnosti . je zázrak že tu dobu přežil ."
nastal den kdy ho měli odpojit . koukala jsem jak leží . byl tak krásnej . vypadal jako anděl . jen křídla mu chyběli . jen to nadpozemské světlo z něho nesálalo a úsmněv mu zmizel z tváře . ,, bille jestli mě slyšíš tak tě prosím . probuď se ! já to tu bez tebe nezvládnu ! já se bez tebe nedokážu postarat o toma . hrozně tě miluju ." kladla jsem mu šeptem na srdce . ,, já tě taky miluju ." ozvalo se z postele . ,, bille ! Bille ..." objala jsem ho s pláčem . ,, jako dlouho tady ležím ?" zeptal se . ,, dva měsíce . ale teď už to bude dobrý . teď už budeme spolu . navždy spolu . nic nás nerozdělí !" ...
leny
tak tady máte ten dobrej konec jakej jste chtěli :-D je to trochu delší . doufám že vám to nevadí :-)
super!!