... naskládali jsme se do auta a jeli jsme do vídně . ,, hele tady je to pěkný ." usmála se marlen když jsme vystoupili z auta v metropoli vídně . ,, četla jsem že sem dneska jede nějaká japonská kapela ." oznámila nám vševědoucí kiki . ,, jaká ?" ,, nějakej tokio hotel ." ,, ale to není japonská kapela ale německá ." zasmála se marlen . ,, aha . maj blbej název ." pokrčila kiki rameny . chodili jsme po městě až jsme došli na nějaké náměstí kde bylo hrozně lidí . koukala jsem se na věci v nějakém krámku . ostatní se mi ztratili ale mě to bylo jedno . procházela jsem se . najednou jsem se rozlhlídla a můj pohled se ztřetl s pohledem nějakého krásného kluka . ten na mě zůstal vykuleně civět . jeho krásně hnědé oči se mi podívali až do nitra srdce . ,, leny !" zakřičel najednou hlasitě . bill ! miluju tě bille ! jsem těhotná . mám rakovinu . miluju tě ! chybí ti něco ? nesmíš umřít ! zaručíme kompletní ztrátu paměti . bille miluju tě ! hlavou mi problesklo mnoho vzpomínek a slov . já nejsem lili . já jsem leny ! leny žáčková ! bill se ke mě rozeběhl . ,, bille !" zakřičela jsem a skočila jsem mu do náručí . ,, leny ty žiješ ." začal mi brečet narameno . ,, miluju tě ." políbila jsem ho dlouze a nenasytně . tak dlouho mi to chybělo . jeho objetí , jeho vůně, jaho doteky a jaho hlas . chyběl mi celý . ,, ale ty jsi ... ty jsi přeci mrtvá ." podíval se mi do očí . ,, ne oni to všechno nahrály doktoři a sestry v nemocnici . dali mi injekci po které jsem upadla do hlubokého spánku . ztratila jsem paměť a pak mě prodali sem . do rakouska . počkat mě bude zítra sedmnáct !" uvědomila jsem si . ,, ano to bude ." políbil mě . ,, víš co mě drželo při životě ? tohle ." vytáhla jsem papírek . ,, to jsem ti dal do kapsy když jsme byly tehdy v pokoji ." usmál se . zase jsem ho dlouze políbila . ,, tak přeci jen jsi si našel holku ." zatleskala poli billovi za zády . odlepili jsme se od sebe
honem další!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!