Vášeň 19.
BILL
Ráno jsem se vzbudil a byl úplně zpocený. Asi uhodnete, co se mi zdálo. Napovídal tomu i můj 'kámoš', který byl, no řekněme připraven k akci. Chtěl jsem se zvednout a dojít si do koupelny ulevit. Jenže zrovna v ten moment se do pokoje přihnal Tom, ať si hejbnu kostrou. Divil jsem se, jak to, že je poslední dobou Tom vzhůru dřív než já.
Na sobě jsem měl jenom svoje boxerky, takže to bylo pěkně vidět. Tom si toho hned všimnul a začal se mi smát. Hmm, co taky jinýho můj povedenej bratříček mohl jinýho udělat, že?
Jen jsem s na něj zašklebila a s poznámkou, ať se jde vycpat jsem se vydal do koupelny. Ještě jsem za sebou slyšel: "Tak už si konečně najdi někoho, kdo ti s tím pomůže!" a začal se opět smát.
'To je pako', pomyslel jsem si a už to neřešil. Vzrušení už opadlo, osprchoval jsem se a dodělal svou ranní hygienu. Vlasy, oči, přeláknul nehty a vylezl z koupelny. Dneska to trvalo o něco dýl, protože jsme měli ten televizní pořad. Moc se mi tam nechtělo, neměl jsem náladu, ale co se dalo dělat. Dani by mě přetrhla, kdybych tam nešel. Dani. Je tak krásná, dokonce i když se zlobí.
A včerejšek? Myslel jsem že to nepřežiju. Že mě zabije. Nezabila. Políbila! Nádhera!!!
Všichni jsme se setkali na snídani. Tom si naložil plný talíř pečiva a už to do sebe ládoval.
Vzpomněl jsem si, že s náma chtěla Dani něco probrat. Nechtěl jsem to připomínat, měl jsem neblahé tušení, že se mi to asi nebude líbit.
Jenže to by tam nesměl být Tom. S plnou pusou se jí zeptal, co nám teda chtěla říct?
Zhluboka se nadechla a spustila: "No myslela jsem, že byste uvítali nějakou menší dovolenou, tak bych se chtěla zeptat, kam to bude. Jestli radši někam k moři, nebo jinam? Co vy na to?"
"Paráda!!!" křikl Tom a už se viděl někde na pláži a kolem něj asi 10 holek v mini bikinách.
"Jo, to je skvělý! A kdy to podniknem?" Zeptal se Gustav a tázavě se na ni podíval.
"No myslela jsem tak za 2 týdny. Máme tam pauzu na TV pořad, ale ten se dá přesunout. Tak se vám ten nápad líbí? To jsem ráda. Tak už víte, kam to bude?" zněla Daniina odpověď.
"No určitě k moři, to je jasný! Co třeba nějakej ostrov? Kanáry? Nebo znova ty Maledivy? Tam to nebylo špatný. Hm? Co ty na to, Bille?" vysypal ze sebe Tom a koukl se na mě.
"Noo, mě je to jedno, hlavně že tam bude klid."
"Tak zkusíme ty Kanáry, ne? Tam jsem ještě nebyli. Co vy na to, Gustave? Georgu?" chopil se organizace Tom.
"Jasně, proč ne?" zněla dvojhlasná odpověď.
"Tak domluveno, já to všechno zařídím. Nevím ještě, kdo pojede všechno s váma, ale to vám řeknu časem."
"No počkej, ty nejedeš s náma?? To ne! Musíš! Proč nechceš jet?" zněly otázky jedna přes druhou.
"Já nemůžu, něco mi do toho vlezlo. Přece mě k tomu, abyste si odpočinuli nepotřebujete, ne?" řekla Dani a mě bylo jasný, že to je kvůli mně. Ona nechce jet s náma kvůli mně!!
"Ale, Dani, tak si to nějak zařiď, přece nás tam nenecháš na pospas nějakýmu troubovi? Že ne? Prosím! Já slibuju, že se budu chovat slušně." Řekl Tom a hodil na ni prosebný pohled.
Modlil jsem se aby souhlasila, chtěl jsem aby jela taky.
DANIA
Všichni se na mě prosebně dívali, ale já nemohla souhlasit. Dokonce i Bill na mě upíral svůj prosebný pohled. Tušila jsem, že ví, proč nechci jet. Nevěřila jsem si. Ale bylo mi to strašně líto. Moc jsem chtěla souhlasit.
"Uvidíme." Zněla moje neurčitá odpověď. Alespoň je trošku uchlácholila, ale stejně jsem věděla, že nepojedu. Alespoň jsem to měla v plánu.
Jenže, jak už jste si asi stačili všimnout, poslední dobou moje plány moc často nevycházejí tak, jak bych si přála. A nejinak tomu bylo i tentokrát. Kruci, proč všichni najednou mají tolik neodkladné práce, že se nikdo nemůže uvolnit a jet s nima? Oni se snad proti mně spikli! Obvolala jsem snad všechny z managementu kapely. Dokonce ani Benny nemohl, protože měl dovolenou se svojí rodinou. Už rok je skoro pořád na cestách, tak toho jsem vyškrtla hned. Ale že se nenašel někdo jiný, to už vážně bylo nad moje chápání.
Bohužel mě čekala další těžká zkouška. Strávit 14 dní na překrásných plážích s klukama a Billem. Pomoc!!!!
By Dania