close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vášeň 9.

1. listopadu 2006 v 13:24 | leny |  FF - Vášeň
"………moje maličkost!" a začala jsem se smát jejich výrazům. Ještě chvilku na mě nechápavě koukali a bylo na nich vidět, jak jim to v hlavě šrotuje. Pak jim to začalo docházet a začali se smát. Samozřejmě až na dvojčata.
Tom začal zase hudrovat, že podvádím, a Bill se tvářil zase nějak divně. Asi to s ním budu muset probrat. Poslední dobou se tak tváří docela často. Čím to tak může být? Asi má zase nějakou svoji náladu.
"To ne, řekla jsem naprostou pravdu. Já se mám ráda, ty snad ne?" Řekla jsem se smíchem a kroutila hlavou.
Stále jsem se usmívala a chopila se lahve. Otočila jsem ji a zastavila se u Georga.
"Tak co, fant nebo otázku? Řeknu a dívám se na něj.
"Otázku. Ale nic drastického, prosím." Odpověděl Georg a já se ho zeptala, jak se mu líbí Billova nová image.
Asi si řeknete, že to je trošku mimo mísu, ale já vážně nedávám otázky typu: Kolikrát denně si ho honíš, nebo jakou polohu máš nejradši a podobně. Takových dotazů máme dost od Toma. Perverzák jeden J.
Georg se zaraženě podívá na Billa a řekne: "No, zdá se mi to celkem v pohodě, ale s takovým tempem ty vlasy budeš za chvilku tahat po zemi." Řekl a dával ruce před sebe v obranném gestu, protože Bill vystřelil ze země a chystal se na něj vrhnout.
"Ale, ale kluci, přece se nebudete prát?" řeknu žertovně a Bill se zase posadil zpátky na polštář s vražedným výrazem v obličeji a neustále si něco brblal pod nosem. Zase mě to rozesmálo.
Podobným stylem jsme hráli ještě asi dvě hodiny a mě zůstaly na ruce už jenom dva náramky a jeden prsten. Tak si dovedete představit, kolikrát jsem se s Tomem "střetla v boji" J. V podstatě se ta hra na pravdu zvrhla na hru v to, kdo řekne největší volovinu. No nasmáli jsme se dost a dost. A Billa ta jeho podivná nálada asi taky přešla, protože se smál s náma.
Podívala jsem se na hodinky a urychleně ukončila hru s tím, že musí jít na kutě, protože se nebezpečně přiblížila půlnoc a zítra ráno nás čekalo několik interview. Takže budíček byl už za sedm hodin. No to zase bude nadlidský výkon dostat ty věčný spáče z postelí. Rozloučili jsme se a já se vydala zpět k sobě. S Bennym jsme se dohodli už během cesty, jak to bude zítra všechno probíhat. Chtěl si jít něco zařídit, tak nás hned po příjezdu opustil.
Nachystala jsem se do postele, oblékla si moje pyžamko,šortky a tílko, vlezla do pelíšku a ještě přemýšlela, jak zařídit tu dovolenou a hlavně kam to bude. Mám je postavit před už hotovou věc, nebo se jich mám zeptat, kam by chtěli? No asi ta druhá možnost, protože donutit Kaulitz brothers k něčemu, co se jim moc nelíbí, taky není zrovna nejsnadnější úkol. Nechápu, proč zrovna oni dva musí být takoví tvrdohlavci. Představte si toho největšího, který vás napadne, pak to vynásobte dvěma a získáte přibližný obrázek toho, s čím já se potýkám každý den. A zkusit někoho takového přesvědčit o lepším řešení není vůbec nic lehkého.
Už jsem se rozhodla. Zítra se jich zeptám, co by říkali na tu dovolenou a hlavně kam by chtěli vyrazit. Naplánovala bych to tak, aby po návratu byla ta promo akce a potom zase pokračovala koncertní šňůra. Jo, času je tam dostatek, tak 14ti denní dovča se tam vleze.
Už jsem se těšila na zítřek. Myslím, že budou nadšení. Původně totiž bylo v plánu natáčení nějakých rozhovorů, ale to se dá snadno přesunout. Co bych pro ně neudělala, že? I ten klip se stihne. Musela jsem se pochválit, jak jsem to pěkně vymyslela.
Konečně jsem zavřela oči a vydala se do říše snů.
By Dania
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama