,, kiki notak ! letíme poprvé letadlem a ty to zmeškáš !" křičela na mě má kamarádka sindy zezdola . měli jsme letět já, sindy a paula . letěli jsme sami bez rodičů z čech do anglie . bylo zvláštní že v našich sedmnácti nás rodiče vůbec pustili . ,, no jo už jdu ." broukla jsem a zaklapla svůj třetí kufr . ,, kiki to si děláš srandu že jo ." podívala se paula na má zavazadla . ,, co je ? jedeme na týden ." podívala jsem se na ní . ,, no jo tak už hlavně pojď . taxík stojí před domem už půl hodiny ! půl hodiny ! víš vůbec kolik to bude stát ?!" rozkřičela se na mě sandy . ,, nekřič ! si přiznej že z toho letu máš srach !" ztratila jsem nervy . ,, já nemám strach !" ,, jo jasně . hlavně že jsi mi včera říkala že by to autobusem bylo rychlejší !" ,, no a nebylo ?" ,, ne to nebylo a co usáma bin ládin . stačilo jedno slovo o tomhle maniakovi a zacpávala jsi si uši !" ,, notak holky přestaňte a pojďme !" zakřičela paula a vedla nás ke dveřím . nasedli jsme do taxíku . ,, pane na letiště ." usmála jsem se na pohledného taxikáře . ,, jak si přejete ." zařadil a jel . dojeli jsme na letiště a já dala taxikářovi své číslo . ,, notak hněte řití !" zakřičela jsem když jsem běžela k letušce zeptat se kam máme jít . ,, támhle je váš směr ." ukázala na jednu chodbu . rozběhli jsme se a za deset minut jsme už celé udýchané seděli v letadle . ,, no ty vole ." rozhlídla se paula po luxusu letadla . ,, to si necháme líbit . co říkáte holky ." uvelebila jsem se do pohodlné sedačky . ,, jó hele je tu i džus !" vykřikla sandy . ,, prosím tiše ." napomenul nás jeden z cestujících . museli si myslet že jsme z ústavu :-D a tak jsme vzlétly . holky měli oči navrch hlavy a křičeli ja zblázněné . kdyby jsme nebyly ve vzduchu tak by nás letušky vyhodily okýnkem . když jsme přistávali na mezipřistání v berlíně holky se rozhodli že si dojdeme koupit něco k pití . měli jsme hodinu času a tak jsme si vyrazili do letištní haly . najednou se ozvala hrozná rána . křik ! všude kolem ! otevřela jsem oči . vypadalo to tam jako po výbuchu bomby . lidé byly celí od krve . všichni křičeli . podívala jsem se na sebe a nic mě nebolelo . až na ruku kterou jsem měla zřejmě naraženou . rychle jsem vstala . klekla jsem si k jedné zraněné ženě . ,, hej pojď mi pomoct !" křikla jsem na někoho stojícího opodál . ,, jasně ." otočil se a přiběhl . byl to bill kaulitz . můj idol . ,, víš co je to resuscitace ?" zeptala jsem se německy . ,, jo ." ,, tak to teď uděláme ." začala jsem s oživováním . dělala jsem jí srdeční masáž . najednou se nadechla a otevřela oči . ,, děkuju ." vydechla . ,, není zač . pojď jdeme dál !" křikla jsem na billa . ,, jsem bill a ty ?" zeptal se . ,, kiki ." běžela jsem k malému chlapci kterého objímala jeho zoufalá matka . ,, co mu je ?" zeptala jsem se jí . ,, nedýchá ." vzlykla . ,, má zapadlý jazyk ." podívala jsem se mu do úst a jazyk jsem mu vytáhla . ,, dejte ho do stabilizované polohy a hlídejte ho ." poručila jsem té matce . ,, děkuju ." chytla mě za ruku . ,, chodím na zdrávku musím pomáhat ." usmála jsem se na ní ...
claire
P.S.: tak co na to říkáte ?