------------------------------------------PŘED NAŠÍM DOMEM---------------------------------------
"Bille,tohle je můj taťka-tati,Bill,ten kluk co mi pomohl najít Liana.!"mluvím anglicko česky a ke konci se zasekávám.
"A kde vůbec Liana máte?" ptá se česky taťka.
"Tati,Lian.Lian zemřel na prudký zápal plic.!" Pláču.
"Proboha,Kristýnko,pojď domů,my to zvládnem. Prosím, můžeš panu Billovi říct,že jsem ho rád poznal a budu rád,když tě bude mít rád?" zeptá se mě taťka na krkolomnou otázku a já přikývnu.
"Bille? Taťka tě rád poznal. Jsi mu sympatický. Bille,teď už víš kde bydlím a můžeš se kdykoliv stavit,jestli budeš chtít. Chci tě ještě víc poznat. Jsi fajn." A obejmu ho.
"Dáky, Týnko." -políbí mě. Já ale na líbání nemám náladu,vždyť jsem ztratila svého NEJpřítele.
"Promiň,Bille. Ahoj!" chytnu se zábradlí a jdu do domu. "Jo a Bille?" zastavím se u dveří. "Ano,Krist?"-"Bille,nechtěl by jsi mě doučovat Němčinu?"-"S radostí. Tak: Auf Wiedesehen." Pozdraví Bill. a pomalu odchází.
"Auf Wiersén." odpovím se zlomeným jazykem a cestou do domu se směju.
------------------------------------------DALŠÍ DEN(PONDĚLÍ)--------------------------------------
"Kristýýýýýýýýýýý!" volá na mě zvenčí Bill. "Počkej Bille,už jdu Víš ale, že nebudu chodit s tebou do školy? Budu chodit do speciální,pro zrakově postižené. Nemyslel si,že bude spolu na škole,že ne?" ptám, se,když zamykám dveře od domu.
"Nemyslel,Týnko. Jen jsem na tebe chtěl počat(Pro sebe:Jsem to ale vůl)"
"Já tě slyším Billíííí. To neva,splést se může každý. Tak jdem?" pustím se zábradlí a natahuju ruku k Billovi. "Áááááááááááááááááá!" stihnu se Billa jen dotknout. Cítím tu jemnou ruku,která se prudce sevřela,ale nestihla zachytit tu mou. Uklouzla jsem na ledu a spadla na záda.
"Kristý,proboha,co je ti?" přihrnul se ke mně Bill. "Kristý,žiješ?" ptá se znova,teď už klidněji Bill. Mám sice v očích slzy,ale směju se. Tohle se totiž může stát jenom mě. Jsem pako.
"To je v pohodě,myslím. Jen jestli bys mi mohl podat tašku,nějak jí nevidím..!" a zase chytáme výtlem.
"Kristý,ty jsi tak úžasná. Neznám nikoho,kdo by si dokázal takhle uvolněně dělat srandu sám ze sebe." Tím se ovšem trochu zvážnila chvíle. Musím říct něco vtipného,jinak tady na tý zemi zmrznu.
"Víš,Billí, to se musíš umět narodit! Mohl bys mě pomoct z5 na nohy? Asi zmr-r-rznu." A začínám se fakt klepat zimou.
"Ježiši,Kiko,ty začínáš modrat. Rychle vstávej,jdeme domů. Urychleně." Ječí na mě Bill.
"Uklidni se,kámo. To b-b-bude good. A ujede mi autobus!"-"Přece nepůjdeš do školy v promočeném oblečení? Máš celí záda včetně kalhot promočený.(nj,jsem nechtěl říct ,včetně zadku :-)) ale je to tak!)"
"No tak fajn,jdu se převléct,ale jak se dostanu do školy?"-"A musíme tam dneska jít? Já klidně zůstanu s tebou doma,chceš?" a políbí mě.
"Asi bychom neměli,nemyslíš?" ale oddávám se Billovým polibkům. To už mě ale Bill chytl do náruče a někam mě nese.
"Kam jdeme, Billí?"-"Do obýváku!" říká udýchaně Bill "Kde máš klíče od domu?"-"V kapse u mikiny,ale když mě pustíš podám ti je!"-"To je v pořádku,já to nějak zvládnu!" Bill mi začal vyhrnovat bundu. Jde mu to těžko,protože mě pořád drží v náručí,ale jde mu to. No,vlastně nejde.
Místo bundy mi vyhrnul i mikinu a s ní i triko. Má svou promrzlou ruku na mém břiše. Nejdřív se zarazil,když zjistil,kde má ruku,ale jen na chvíli. Nějak se mu asi začalo líbit,sahat mi na bříško a začal mě hladit. Jestli mohu podotknout,mě to je velice nepříjemné.
Né to,že se mě Bill dotýká,ale to,že má naprosto ledové ruce,brr! "Bille,ty klíče jsou v mikině,né v podprsence!" a zase se začínáme smát,protože Billova neklidná ruka se dostala až k mí bránici(pro neučené: hlavní dýchací sval,pod žebrama cca)
"Promiň Týnko,ale nějak jsem se nemohl ubránit. Jsi strašně moc krásná. Už mám ty klíče. Myslíš,že odemkneš?"-"Bille,já nevím,kde je klíčová dírka,promiň."-"Ježiši,mrzí mě to. Ty promiň, nedošlo mi to."
"To jsem ráda,Bille."-"Prosím?"-"Že jsem ráda,že mě bereš jako zdravého člověka. Děkuju. Prosím,dáš mi pusu? Já se asi netrefím!" a se smíchem nakloním hlavu.
"Za to se neděkuje,Kiki!" a políbí mě.
*****V OBÝVÁKU
"Tak co budeme dělat,Kiko?" ptá se Bill,když sedíme na sedačce a mlčíme.
"No,určitě si nepustíme DVD,ale jestli se chceš koukat,tak si klidně něco vyber." A zase výtlem.
"Kiki,věříš v lásku na první pohled?" má Bill zase jednu dobře myšlenou otázku,ale né pro mě.
"Nevěřím,Bille,protože jsem slepá! Ale to je důkaz toho, že na ,první pohled' nemůže znamenat nic. Protože když člověka vidíš,nepovídáš si s ním,nedotýkáš se ho,nemůžeš se zamilovat. Ty v ní věříš?"
"Ano,věřil jsem,ale teď už nevěřím. Myslel jsem,že jsem se do tebe zamiloval hned,jak jsem tě viděl,ale není to tak. Získala sis mě až tím,jak ses chovala k Lianovi, jak ses bála bylo to naprosto úžasný,sladký,krásný.ty jsi taková!" a zase mě políbí.
"Pusťme si muziku." Bill vstane a jde najít nějaké CD. "Kde máš CDčka?" -"Někde v krabici. Posledně jsem jí dávala vedle hi-fi věže. Koukni se někam tam."-"Jo,mám!" a už hraje moje nejmilejší písnička: Faith Hill- There you be.
"Pojď si zatančit!" chytnul mě Bill za ruku a vede mě do prostředku obýváku. "Ale já neumím tančit!" ohradím se,ale proti Billovi nemám šanci. "Je to jednoduché. Prostě mě takhle chytni,ták a nech se vést." Bill mi dal ruce kolem svého krku a chytl mě kolem pasu.
"Jde ti to!" zašeptal Bill až jsem se lekla. "promiň nechtěl jsem tě vylekat!" a políbí mě.->od téhle chvíle jsme se líbali celou písničku. Byly to jemné láskyplné polibky. Nechápu,jak jsem se mohla do něčeho takhle bezhlavě vrhnout. Nikdy jsem nebyla důvěřivý člověk a teď se po 3 dnech známosti líbám s takřka cizím klukem.
"There yyyyyyyyou beeeeeeee." Zaznívají poslední tóny písničky a s nimi i naše poslední polibky.
"Týnko,nechceš se jít vykoupat?"-"Prosím? Vždyť je ráno!"-"No a to vadí? Pojď,jdeme do vany!"-"My? Jako oba? Bille..!" zhrozím se,ale Bill mě táhne do koupelky(asi).
"Bille,vždyť se skoro neznáme! To se před tebou mám jako svlíknout,jo?"-"nojak chceš,ale já už jsem nahatý!"-"Co? Né! Fajn,klidně se vykoupej,ale já tedy zůstanu pěkně na suchu,jo?" a na truc se posadím na podlahu. "To ti jen tak neprojde"-"Áááááááááááááá!"
"Bille,tohle je můj taťka-tati,Bill,ten kluk co mi pomohl najít Liana.!"mluvím anglicko česky a ke konci se zasekávám.
"A kde vůbec Liana máte?" ptá se česky taťka.
"Tati,Lian.Lian zemřel na prudký zápal plic.!" Pláču.
"Proboha,Kristýnko,pojď domů,my to zvládnem. Prosím, můžeš panu Billovi říct,že jsem ho rád poznal a budu rád,když tě bude mít rád?" zeptá se mě taťka na krkolomnou otázku a já přikývnu.
"Bille? Taťka tě rád poznal. Jsi mu sympatický. Bille,teď už víš kde bydlím a můžeš se kdykoliv stavit,jestli budeš chtít. Chci tě ještě víc poznat. Jsi fajn." A obejmu ho.
"Dáky, Týnko." -políbí mě. Já ale na líbání nemám náladu,vždyť jsem ztratila svého NEJpřítele.
"Promiň,Bille. Ahoj!" chytnu se zábradlí a jdu do domu. "Jo a Bille?" zastavím se u dveří. "Ano,Krist?"-"Bille,nechtěl by jsi mě doučovat Němčinu?"-"S radostí. Tak: Auf Wiedesehen." Pozdraví Bill. a pomalu odchází.
"Auf Wiersén." odpovím se zlomeným jazykem a cestou do domu se směju.
------------------------------------------DALŠÍ DEN(PONDĚLÍ)--------------------------------------
"Kristýýýýýýýýýýý!" volá na mě zvenčí Bill. "Počkej Bille,už jdu Víš ale, že nebudu chodit s tebou do školy? Budu chodit do speciální,pro zrakově postižené. Nemyslel si,že bude spolu na škole,že ne?" ptám, se,když zamykám dveře od domu.
"Nemyslel,Týnko. Jen jsem na tebe chtěl počat(Pro sebe:Jsem to ale vůl)"
"Já tě slyším Billíííí. To neva,splést se může každý. Tak jdem?" pustím se zábradlí a natahuju ruku k Billovi. "Áááááááááááááááááá!" stihnu se Billa jen dotknout. Cítím tu jemnou ruku,která se prudce sevřela,ale nestihla zachytit tu mou. Uklouzla jsem na ledu a spadla na záda.
"Kristý,proboha,co je ti?" přihrnul se ke mně Bill. "Kristý,žiješ?" ptá se znova,teď už klidněji Bill. Mám sice v očích slzy,ale směju se. Tohle se totiž může stát jenom mě. Jsem pako.
"To je v pohodě,myslím. Jen jestli bys mi mohl podat tašku,nějak jí nevidím..!" a zase chytáme výtlem.
"Kristý,ty jsi tak úžasná. Neznám nikoho,kdo by si dokázal takhle uvolněně dělat srandu sám ze sebe." Tím se ovšem trochu zvážnila chvíle. Musím říct něco vtipného,jinak tady na tý zemi zmrznu.
"Víš,Billí, to se musíš umět narodit! Mohl bys mě pomoct z5 na nohy? Asi zmr-r-rznu." A začínám se fakt klepat zimou.
"Ježiši,Kiko,ty začínáš modrat. Rychle vstávej,jdeme domů. Urychleně." Ječí na mě Bill.
"Uklidni se,kámo. To b-b-bude good. A ujede mi autobus!"-"Přece nepůjdeš do školy v promočeném oblečení? Máš celí záda včetně kalhot promočený.(nj,jsem nechtěl říct ,včetně zadku :-)) ale je to tak!)"
"No tak fajn,jdu se převléct,ale jak se dostanu do školy?"-"A musíme tam dneska jít? Já klidně zůstanu s tebou doma,chceš?" a políbí mě.
"Asi bychom neměli,nemyslíš?" ale oddávám se Billovým polibkům. To už mě ale Bill chytl do náruče a někam mě nese.
"Kam jdeme, Billí?"-"Do obýváku!" říká udýchaně Bill "Kde máš klíče od domu?"-"V kapse u mikiny,ale když mě pustíš podám ti je!"-"To je v pořádku,já to nějak zvládnu!" Bill mi začal vyhrnovat bundu. Jde mu to těžko,protože mě pořád drží v náručí,ale jde mu to. No,vlastně nejde.
Místo bundy mi vyhrnul i mikinu a s ní i triko. Má svou promrzlou ruku na mém břiše. Nejdřív se zarazil,když zjistil,kde má ruku,ale jen na chvíli. Nějak se mu asi začalo líbit,sahat mi na bříško a začal mě hladit. Jestli mohu podotknout,mě to je velice nepříjemné.
Né to,že se mě Bill dotýká,ale to,že má naprosto ledové ruce,brr! "Bille,ty klíče jsou v mikině,né v podprsence!" a zase se začínáme smát,protože Billova neklidná ruka se dostala až k mí bránici(pro neučené: hlavní dýchací sval,pod žebrama cca)
"Promiň Týnko,ale nějak jsem se nemohl ubránit. Jsi strašně moc krásná. Už mám ty klíče. Myslíš,že odemkneš?"-"Bille,já nevím,kde je klíčová dírka,promiň."-"Ježiši,mrzí mě to. Ty promiň, nedošlo mi to."
"To jsem ráda,Bille."-"Prosím?"-"Že jsem ráda,že mě bereš jako zdravého člověka. Děkuju. Prosím,dáš mi pusu? Já se asi netrefím!" a se smíchem nakloním hlavu.
"Za to se neděkuje,Kiki!" a políbí mě.
*****V OBÝVÁKU
"Tak co budeme dělat,Kiko?" ptá se Bill,když sedíme na sedačce a mlčíme.
"No,určitě si nepustíme DVD,ale jestli se chceš koukat,tak si klidně něco vyber." A zase výtlem.
"Kiki,věříš v lásku na první pohled?" má Bill zase jednu dobře myšlenou otázku,ale né pro mě.
"Nevěřím,Bille,protože jsem slepá! Ale to je důkaz toho, že na ,první pohled' nemůže znamenat nic. Protože když člověka vidíš,nepovídáš si s ním,nedotýkáš se ho,nemůžeš se zamilovat. Ty v ní věříš?"
"Ano,věřil jsem,ale teď už nevěřím. Myslel jsem,že jsem se do tebe zamiloval hned,jak jsem tě viděl,ale není to tak. Získala sis mě až tím,jak ses chovala k Lianovi, jak ses bála bylo to naprosto úžasný,sladký,krásný.ty jsi taková!" a zase mě políbí.
"Pusťme si muziku." Bill vstane a jde najít nějaké CD. "Kde máš CDčka?" -"Někde v krabici. Posledně jsem jí dávala vedle hi-fi věže. Koukni se někam tam."-"Jo,mám!" a už hraje moje nejmilejší písnička: Faith Hill- There you be.
"Pojď si zatančit!" chytnul mě Bill za ruku a vede mě do prostředku obýváku. "Ale já neumím tančit!" ohradím se,ale proti Billovi nemám šanci. "Je to jednoduché. Prostě mě takhle chytni,ták a nech se vést." Bill mi dal ruce kolem svého krku a chytl mě kolem pasu.
"Jde ti to!" zašeptal Bill až jsem se lekla. "promiň nechtěl jsem tě vylekat!" a políbí mě.->od téhle chvíle jsme se líbali celou písničku. Byly to jemné láskyplné polibky. Nechápu,jak jsem se mohla do něčeho takhle bezhlavě vrhnout. Nikdy jsem nebyla důvěřivý člověk a teď se po 3 dnech známosti líbám s takřka cizím klukem.
"There yyyyyyyyou beeeeeeee." Zaznívají poslední tóny písničky a s nimi i naše poslední polibky.
"Týnko,nechceš se jít vykoupat?"-"Prosím? Vždyť je ráno!"-"No a to vadí? Pojď,jdeme do vany!"-"My? Jako oba? Bille..!" zhrozím se,ale Bill mě táhne do koupelky(asi).
"Bille,vždyť se skoro neznáme! To se před tebou mám jako svlíknout,jo?"-"nojak chceš,ale já už jsem nahatý!"-"Co? Né! Fajn,klidně se vykoupej,ale já tedy zůstanu pěkně na suchu,jo?" a na truc se posadím na podlahu. "To ti jen tak neprojde"-"Áááááááááááááá!"
kikína
a co jí udělal že tak křičí? mocinky hezký ale kikíno proč píšeš tak smutný začátky? (no spíš celí ffky?) ale jinak to máš hrozně hezounký ale -pokráčoooooooooooooooooooooooooo :oD