Bill se mi ochotně a s úsměvem na rtu podepsal na papír .
,, jak se jmenuješ ?" zeptal se německy a já ač jsem uměla německy jen málo jsem mu tuto větu rozuměla . ale proč se mě ptá na jméno ?
,, leny . já jsem leny Slováčková ." usmála jsem se široce .
,, rád jsem tě poznal ." řekl .
,, já tebe taky . můžu udělat něco o čem sním už rok a půl ?" zeptala jsem se ho .
Jeho to překvapilo ale vypadalo to že mile . ochranka zpozorněla . objala jsem ho . jemně a jen čistě přátelsky . maky nás vyfotila .
,, doufám že se zase uvidíme ." usmál se na mě bill když jsme jim dávali konečné sbohem .
,, já taky . ahoj kluci ." zamávali jsme jim s maky .
Kluci zmizeli za rohem . myslela jsem že se mnou šlehne . koukala jsem se zaraženě na maky a maky zase na mě . nemohli jsme uvěřit tomu co jsme to právě udělali a prožili . najednou jsme začali skákat a pištět .
,, buďte zticha tady chtěj lidi spát !" ozvalo se nevrle z hromady kartónů a tak jsme si šli radost vybít někam jinam .
,, tohle je ta nej noc mýho života !" tancovala jsem po liduprázdné ulici směrem k zastávce tramvaje která nás měla dopravit k Makyině babičce .
,, to jo . ukaž ten podpis ." usmála se .
Vytáhla jsem z tašky papír s autogramem . ještě jsem si ho ani neprohlídla a podala jsem ho maky .
,, leny tomuhle neuvěříš ." zastavila se .
,, já dneska nevěřím skoro všemu jakej je to bezva den ." šla jsem dál .
,, leny bill ti sem nenapsal jen podpis ." podívala se na mě .
Rychle jsme se k ní přihrnula a papír jsme jí vyškubla z ruky . pod podpisem bylo telefonní číslo se vzkazem : budu rád když se ozveš .
,, tohle bude ještě zajímavý ." zašeptala maky .
Přijela tramvaj . uvnitř jsem se posadila na sedadlo a stále jsem si prohlížela to číslo neschopná uvěřit co to mám v rukou . zároveň jsem se ale bála . co když si ze mě udělal jen srandu ? co když si spletl číslo ? co když ze mě měl jen srandu ? nepřítomně jsme čuměla z okna na paneláky míhající se při vysoké rychlosti našeho dopravního prostředku .
,, leny vystupujem ." drbla do mě maky když jsme přijeli k naší zastávce .
Šli jsme k domu její babičky . bylo už půl desáté a my jsme slíbili že přijdeme nejpozději v devět a tak jsme si vyslechly opravdu obsáhlou přednášku o strachu babičky o své vnouče a její kamarádku . po večeři jsme si lehly do postele . ale já jsem nespala . myslela jsem jen na něj . na billa .
leny
HONEEM dalsi je to uplne totalne supeer takovo povidku sem jeste necetlaa!