Temnota se roztáhla a já zase ležela v pokoji . tentokrát ale byly kolem mě přístroje a ruce jsem měla na předloktí obvázané . začala jsem zase brečet . můj pokus o sebevraždu nevyšel . zavřou mě do blázince . dveře se otevřeli . vešel tom .
,, leny proč jsi to udělala ?" zeptal se .
Neodpověděla sem mu . jen jsem se koukala do stropu .
,, leny prosím promluv na mě ! tohle ticho je strašné a ničící . nechci abys trpěla ! chci ti pomoct ."
Odtrhla jsem pohled od svého oblíbeného místa na stropě a podívala jsem se tomovi do očí .
,, nechci o tom mluvit !" odvrátila jsem od něj zrak .
,, musíš o tom mluvit !"
,, já nechci chápeš ?! nechci mluvit o to jak mě mlátila ! ani o tom jak si to užíval zatímco já jsem tiše brečela ! nechci mluvit o tom zoufalství a bezmoci když jsme tam ležela na zemi promrzlá dlouhých pět hodin ." slzy mi tekly proudem .
,, musíš leny !" naléhal .
,, a proč jako ?"
,, našli mrtvou holku . tam kde se to stalo tobě . tahle neměla takové štěstí jako ty ! pokud to někdo může zastavit tak ty !"
Z toho co právě řekl jsem úplně oněměla . ne to není možné ! to jsem mu nestačila já ?! cítila jsem jak je můj polštář od slz úplně promáčený ale stále jsem ronila další a další slzy .
,, dobře . řeknu co se tam stalo ." kývla jsem .
,, výborně . hele leny oni …"
,, já vím odvezou mě do blázince ."
,, ale nebude to nadlouho . a navíc tě budeme navštěvovat !" ujišťoval mě hned .
,, já to chápu . pokus o sebevraždu se nedá přehlížet ."
O dvě hodiny později jsem už ležela v sanitce .
,, ahoj a nevyváděj psí kusy !" usmál se na mě bill při loučení .
Sanitka se rozjela a já už mířila do blázince . tam kam jsem nikdy nechtěla ani vkročit . věděla jsem jak to tam bude vypadat . stálý dohled a mříže na oknech . dojeli jsme na místo . lékaři mě odvezli na pokoj kde už leželi dvě dívky . jedna vypadala nepřítomně a koukala do stropu a ta druhá si četla Bravo . v uších měla strčená sluchátka od mp3ky ležící na stole a kývala hlavou do rytmu . kdyby neležela v blázinci řekla bych že je to normální mladá dívka naprosto bez problémů . podívala se na mě a vyndala si z uší sluchátka .
,, ahoj já jsem Ivona ." potřásla mi s úsměvem rukou .
,, leny ." řekla jsem ohromeně .
,, čekala jsi že budu máchat bláznivě rukama a křičet jako opice ?" zasmála se .
,, tak nějak ." kývla jsem .
,, ne já jsem se sem dostala trochu tradičním způsobem . rozchod . tragický . no prostě jsem už nechtěla trpět . co ty ? proč tě sem šoupli ?"
,, chtěla jsem si podřezat žíly ." ukázala jsem jí předloktí .
,, oou já jsem si vybrala jen skok z mostu ale proti tobě … a proč jsi to udělala ?"
,, já … já … byla jsem znásilněná ." sklopila jsem zrak .
,, ach bože ." vydechla .
Povídali jsme si asi dvě hodiny . pak přišli kluci a s nimi julie .
,, leny !" zasmála se julie a objala mě .
,, moc ráda vás vidím ." usmála jsem se na ně .
,, tohle je Ivona ." ukázala jsem na svojí sousedku sedící na posteli .
,, a tohle je vlastně kdo ?" zeptala jsem se Ivona .
,, to je Marcela ." řekla ustaraně Ivona .
,, leží takhle už půl roku . nikdo neví co jí je . našli ji na ulici . neprohodila ani slovo . její jméno známe jen z karty kterou měla v kapse ."
leny
tak co líbí se vám to ???
dál dál