"Příjde mi to taková chvilka co jsem u vás….přeji si, by to nikdy neskončilo… ale nechci vás už déle otravovat.."pronese smutně.. už jsou to neuvěřitelné tři týdny co jsem u nich doma… táta stále nic nesehnal… a začínám mít podezření, že ani neshání… ach to bolí. Za celou dobu se u nás stavil jen dvakrát a to jen, aby mi přivezl peníze…bojím se, že o mě ztrácí zájem… přesto všechno se mě Bill pokouší utěšit a odreagovat, každý den někam jezdíme a podnikáme výlety… je to bomba… dokonce s náma jezdí i Tom… teď jsme se právě rozhodli, že si zkusíme sjet rafting.. nějakou divokou řeku… nechali jsme si poradit od jedný společnosti řeku, která má být prý mimo dosah lidí… a co je nejlepší? Jedeme to sami!! Já Už nějaké zkušenosti mám táta mě brával na rafting každý rok.. je to bomba.. a kluci to snad taky nějak zvládnou… Trošku mě sice udivilo, že Bil souhlasil s mým nápadem a vůbec neprotestoval.. asi to nebude tak žhavý s jeho přístupem k přírodě… a navíc souhlasil i Tom, že s náma pojede a Georg s Gustavem taky.. bude to sranda… "Nás neotravuješ… vážně ne Niki…. A už mě takový blbý otázky nedávej jo?"řekl mi Bill "Dobře!" řeknu a usměji se. Jedeme autem směr divoká řeka a nesmírně se těším…. Trošku poskakuju v autě až se narazím o střechu… "Ty seš střelená!" směje se mi Gustav, který jede s námi, tentokrát jedou s námi všichni… navíc jsme jen v menším autě, aby nevzbuzovalo pozornost… "ne střelená! Blbá!"uchychtne se Tom…. "Hele nevím kdo je blbej!"vyjedu na něj a je mi z toho na zvracení… On s tím nikdy nepřestane… Po třech hodinách jízdy konečně můžeme vystoupit z auta…. " To snad ne!" vyjekne Tom… "kolem nás sou jen samé stromy!" vyjekne zděšeně Tom "A co by si čekal, když seš v lese!" chechtá se Bill… ani sem nevěděla, že takové místo v Německu je…. "A to tu budu bez elektriky??"řekne se strachem v očích.. "proč bez elektriky? Vždyť přece…" chci mu říct že ji k ničemu nepotřebuje, když v tom kluci vytahují baťohy z auta a hned za nimi vytahuji nějaký neforemný baťoch… Vždyť to je obal na elektrickou kytaru! Aha tak to je on si ji sbalil, aby mohl trénovat… "Ty seš brácha idiot.. nám se tam nenarvali pomalu ani ty baťohy jak je ten kufr malej… a ty si tam narveš svoji gibsonku!!!To si ze mě děláš kozy… to snad ne…."vykřikneBill a je rozzuřený na nejvyšší míru.. se mu nedivím páč musel jeden svůj baťoch nechat doma, aby se to tam vešlo… "Brácha nezuř! Ty mi máš co říkat… řekni mi na co sis bral do volný přírody šmínky… no řekni!!!"vyjede na něj Tom.. "No a co?? Nemůžu vypadat dobře nebo co??!" vyjede na něj Bill… "Cha aby tě chválily veverky??? Nebo ses promenádoval před stromama??…"řehní se Tom na Billův účet.. to už se válím smíchem po zemi…. "Tome?"začnu opatrně.. "Co je!"řekne rozzuřeně…"Georg ti vzal akustiku… myslel si, že na ni zapomeneš… a ty Bille.. no víš… myslím, že se ani malovat nemusíš…"řeknu a prskám smíchem.. "Počkej ty ještěrko!! A tím myslíš co??"vykřikne Bill a v očích mu jiskří.. "Ale nic.."odpovím s nevinným úsměvem.. asi ho napadlo to co mě.. "Tím chceš říct, že mi ani malování nepomůže??"vykřikl Bill a v očích mu zajiskřilo víc..kluci nás se smíchem pozorují a vyčkávají co z toho bude… "No možná…"pronesu s šibalským úsměvem a čekám, že se po mě vrhne.. a opravdu.. honí mě.. ale nedohoní… mám rychlejší nohy.. Bill to, ale stejně vzdá a jde pomoct klukům všechno vyházet z kufru…
Konečně míříme cestou směr: divoká řeka.. Bill s Tomem nadávají na přírodu a Gustík si pochvaluje, že kolem nejsou žádný fanynky a Georg oproti tomu říká, že má Fanynky rád.. "Stejně na konzerty chodí jen kvůli mně…"pronesl Tom.. to ale neměl dělat ostatní se na něj vrhnou a teď se všichni válej po zemi a klukům se nějak a něčím svázat.. a teď ho všichni tři lechtají… "Nechte mě prosím!!" křičí Tom… přestává to být legrace.. "Nechte toho!! To už není sranda!" vyjeknu, když vidím, že všichni na Tomovi leží až nemůže dejchat… "Tak kvůli tobě.." řekl Georg a pustili všichni najednou Toma.. "Nepotřeboval sem tvoji pomoc" sykne a obrátí se a chce jít dál.. ale má svázané nohy takže se zklátí znovu k zemi… běžím mu pomoc.. ale on mě jen odstrčí… a rozváže se sám… skrývám svoje zklamání… jdeme dál…. Batohy na zádech… kluci mají největší… velký stany… a jejich věci jim zabíraj hodně… rafty budou připravené na místě takže ty sebou naštěstí netáhneme… po hoďce mi dojde hrozná věc… my jsme se ztratili! Co proboha teď! Všude kolem nás sou jen lesy…. A navíc se stmívá.. kluci jsou utahaní a já taky… "Kluci??" začnu… "No?" řekli všichni na jednou "Víte jak sme zabočovali na té odbočce.. ne té jak sem říkala, že si nejsem jistá…?"řeknu potichu.. "Jo co je s tím?"řekne Georg a zívne… "Neříkej že sme se…"řekne Bill vylekaně "….ztratili" doplním ho a koukám na ně.. všichni tři vypadají jako by viděli ducha…. "Co teď budem dělat?"!řekne Bill.. "No nejlepší bude tu roztáhnout stany a přespat tu.. je už tma.. takhle cestu nenajdem…"řeknu šeptem… "Dobře co se dá dělat.."řekne Bill a kouká na mě " To si děláš kozy!!! Ty jedna odporná zrůdo!! Kam si nás to dovedla!!"ječí Tom jako smyslů zbavený.. Ostatní ho chytnou, aby se po mě nemohl vrhnout.. "Promiň.. ty za to nemůžeš.." řekl Tom jen co se uklidnil… Takže kluci začali stavět stany.. nejlíp to šlo kupodivu Gustavovi.. za chvilinku byly stany postavené a mohli jsme se do nich v klídku uvelebit.. kdyby nebyli kluci hladoví a nezačali mumlat, že takhle nemůžou jít přece spát…To mě něco napadlo: "Co kdybychom si udělali oheň? Kousek odtud je potok v průvodci sem četla, že ty potoky tady mají dobrou vodu… mohla bych udělat třeba špagety…"navrhnu.. Georg se ke mně vrhne chytne mě do náruče a políbí na tvář "Ty náš anděly!" vykřikl štěstím.. takový nával radosti mě trochu zaskočil, ale nadávám na sobě nic znát. Ostatní kluci na mě sice jen koukají, zato ale přímo hladově jako bych už jim je podávala.. "Počkej jak si přišla na potok? Myslel sem, že to tu neznáš…"zeptal se mě hladový Gustav.. "Kdybys nebyl hluchý Gustíku… tak ho slyšíš.. a možná dokonce si ho i viděl, když jsme šli kolem něj.."pronesu a snažím se tvářit vážně, ale moc mi to nejde.. nějak mě zradili koutky úst
"Ale já si ničeho nevšímám, když sem hladovej.."brání se Gustav.. ale to mu už nepomůže.. ostatní se válej smíchy po zemi,. Když se ptám kdo co teda bude dělat "Já si zabírám sběr dřeva!" hlásí se Bill… njn hlad všechny spojí až bude sytý ani si na mě nevzpomene… "My jdem pro vodu křičí už z dálky Gustav s Georgem.. se mnou už ty zůstává jen Tom a pomáhá mi připravit ohniště… je tma a nebe nad námi je plné hvězd… za celou dobu ani jeden nepromluvíme… Na chvilku se Tom zarazí a koukne mi do očí.. nevím co mám dělat.. chvilku se na sebe koukáme , ale já to nevydržím a uhnu hlavou.. Tom z ničeho nic se začal tvářit jako bych mu ublížila.. za chvilku se vrací kluci a já začínám vařit.. špagety začaly nádherně vonět…. "TO je vůně!!" mlaská naprázdno Gustav… všichni se vytasí s miskou a já začínám rozdávat nahoru dám každému kečup.. a sama sobě kakako a cukr… (mňamka takhle to mám nejradši..) když v tom…
Jandria
Konečně míříme cestou směr: divoká řeka.. Bill s Tomem nadávají na přírodu a Gustík si pochvaluje, že kolem nejsou žádný fanynky a Georg oproti tomu říká, že má Fanynky rád.. "Stejně na konzerty chodí jen kvůli mně…"pronesl Tom.. to ale neměl dělat ostatní se na něj vrhnou a teď se všichni válej po zemi a klukům se nějak a něčím svázat.. a teď ho všichni tři lechtají… "Nechte mě prosím!!" křičí Tom… přestává to být legrace.. "Nechte toho!! To už není sranda!" vyjeknu, když vidím, že všichni na Tomovi leží až nemůže dejchat… "Tak kvůli tobě.." řekl Georg a pustili všichni najednou Toma.. "Nepotřeboval sem tvoji pomoc" sykne a obrátí se a chce jít dál.. ale má svázané nohy takže se zklátí znovu k zemi… běžím mu pomoc.. ale on mě jen odstrčí… a rozváže se sám… skrývám svoje zklamání… jdeme dál…. Batohy na zádech… kluci mají největší… velký stany… a jejich věci jim zabíraj hodně… rafty budou připravené na místě takže ty sebou naštěstí netáhneme… po hoďce mi dojde hrozná věc… my jsme se ztratili! Co proboha teď! Všude kolem nás sou jen lesy…. A navíc se stmívá.. kluci jsou utahaní a já taky… "Kluci??" začnu… "No?" řekli všichni na jednou "Víte jak sme zabočovali na té odbočce.. ne té jak sem říkala, že si nejsem jistá…?"řeknu potichu.. "Jo co je s tím?"řekne Georg a zívne… "Neříkej že sme se…"řekne Bill vylekaně "….ztratili" doplním ho a koukám na ně.. všichni tři vypadají jako by viděli ducha…. "Co teď budem dělat?"!řekne Bill.. "No nejlepší bude tu roztáhnout stany a přespat tu.. je už tma.. takhle cestu nenajdem…"řeknu šeptem… "Dobře co se dá dělat.."řekne Bill a kouká na mě " To si děláš kozy!!! Ty jedna odporná zrůdo!! Kam si nás to dovedla!!"ječí Tom jako smyslů zbavený.. Ostatní ho chytnou, aby se po mě nemohl vrhnout.. "Promiň.. ty za to nemůžeš.." řekl Tom jen co se uklidnil… Takže kluci začali stavět stany.. nejlíp to šlo kupodivu Gustavovi.. za chvilinku byly stany postavené a mohli jsme se do nich v klídku uvelebit.. kdyby nebyli kluci hladoví a nezačali mumlat, že takhle nemůžou jít přece spát…To mě něco napadlo: "Co kdybychom si udělali oheň? Kousek odtud je potok v průvodci sem četla, že ty potoky tady mají dobrou vodu… mohla bych udělat třeba špagety…"navrhnu.. Georg se ke mně vrhne chytne mě do náruče a políbí na tvář "Ty náš anděly!" vykřikl štěstím.. takový nával radosti mě trochu zaskočil, ale nadávám na sobě nic znát. Ostatní kluci na mě sice jen koukají, zato ale přímo hladově jako bych už jim je podávala.. "Počkej jak si přišla na potok? Myslel sem, že to tu neznáš…"zeptal se mě hladový Gustav.. "Kdybys nebyl hluchý Gustíku… tak ho slyšíš.. a možná dokonce si ho i viděl, když jsme šli kolem něj.."pronesu a snažím se tvářit vážně, ale moc mi to nejde.. nějak mě zradili koutky úst
Jandria