Tom:probudím se a vedle mě nikdo neleží jsem překvapený a začínám ji očima hledat… narvu se rychle do oblečení a jdu se podívat kam se schovala… vyjdu před chatu a narazím na pěšinku.,po ní se vydám a tam uvidím něco co sem absolutně nečekal..Nikča se koupe v nádherném jezírku a je úplně nahá.. to je pohled jak pro bohy.. koukám na ní. .a úplně mi vyrazí dech.. má úplně bezchybný tělo… krásná prsa… ještě si mě nevšimla a tak se pomalu přibližuju víc.. pohled na to jak tam jen tak plave mě naprosto uchvacuje… když se vrací zpátky ke břehu rychle se otočím a vracím se k chatě.. …
Zase umě … navleču se mor do hadrů a pádím k chatě.. Tom právě připravuje snídani bomba.. co to dělá chleby s marmeládou mňamka… sednu si k dřevěnému stolu a čekám až to dodělá.. trošku mě mrzí, že dělá jako by se nic nestalo…ale zase mě to tak nevadí ne vadí mi to.. co mám teď dělat? Hodím nechtěně smutný oči po Tomovi.. ten to spatří a okamžitě se mi začne dívat do očí… je tu nějaká napjatá atmosféra… najednou tom, který stál kousek ode mě stojí milimetr ode mě a dejchá na mě… jako by se přemáhal či co… koukám nevinně na něj a absolutně nevím co příjde… najednou jako by v Tomovi něco povolilo a příjde ke mně a začne mě zuřivě líbat… polibky mu vracím.. teď mě zajel jazykem až do krku a já pomalu nemůžu ani dejchat.. proto zmírní tempo… líbáme se strašně dlouho a já si přeji, aby to neskončilo… ale nejednou se zvenku ozývají hlasy… "Miláčku to okno nesmíš nechávat otevřené!"zní za dveřmi mužský hlas… ráno jsem otevřela okno a zapomněla ho zavřít.. "Ale to já nebyla…. Opravdu jsem všechno zavřela… věř mi.."řekne ženský hlas… oni jdou sem s tuhneme s Tomem a nevíme co máme dělat… co teď… zvenku k nám dolíhají mlaskavé zvuky.. asi se líbají… v rohu místnosti je veliká skříň.. a vypadá nepoužívaně… mrknu na Toma a potom směrem k té skříni.. na nic nečekáme a vrhneme se do ní.. já ještě stihnu uklidit všechny věci co po nás zbyly.. talíře sem naštěstí už umyla… hned jak se dveře skříně zavřou.. otevřou se venkovní dveře..to bylo štěstí… kdyby to bylo jen o vteřinu později museli by jsme vysvětlovat co tu děláme… "To si děláš srandu nebo co??? Zase si nezamkla!"hlas toho muže zněl značně podrážděně…. "Ale já to zamkla opravdu…"řekne ženský hlas a začíná vyjekávat jako by se chystal brečet.. ten hlas od někaď znám.. ale odkaď? Pootevřu dveře od skříně… Tom mi posunky naznačuje, abych to nedělala… já si však nevšímám jeho neustálého šermování rukou a otevírám dveře… najednou mě Tom ze zadu chytne a otočí si mě ke mně.. když se chystám protestovat obejme mě a začne mě líbat.. okamžitě mě přestane nějaká ženská zajímat a vnímám jen ten nádherný pocit… "Zlato já si zapomněla doma nějaké věci.. nemůžeme proto ještě zajet… a místo v týhle díře přespat v hotelu??" zeptá se hlas té ženy… zasvitne nám naděje… která okamžitě pohasne, když uslyšíme odpověď "Ne miláčku! Chtěla si dovolenou tak ji máš…"řekl… ach né… co tu budeme dělat??? Tom na mě kouká stejně vyděšeně jako já na něho…"Zlato ty si snědl ty špagety že jo??"pronese rozčíleně žena…"Né miláčku vážně ne.."odpoví jí.. já zadržuji dech.. slyším jak žena jde do druhého patra, poznám to podle jemného klapání podpatků.. asi prohlídnout v jakým je stavu.. bože já zapomněla ustlat.. a Tom to určitě neudělal.. "Miláčku.. asi tu někdo byl. Je rozestlaná postel…a ty špagety"pronese zaskočeně žena .. "Zlato nezmatkuj.. asi nějací milenci našli naši chatu tak tu přespali…"řekne naprosto vklidu ten muž.. Když se vrátí žena zpátky slyším mlaskavé zvuky.. asi se líbají.. slyším rychlé vzdechy té ženy.. v tom mě napadne něco.. co je sice riskantní.. ale šlo by to udělat… "Tome?? Až půjdou do druhého patra musíme otevřít dveře a potom zdrhnout potichu k hlavním.. a potom rychle do lesa… jestli to nestihnem.." řeknu potichu a nedokážu větu dokončit…. "Tak co?"zeptá se mě potichu… "Zavolají na nás policii.. i když sme se do domu nedostali násilím a nic neukradli.. asi by sme strávili pár dní ve vazbě.. než by se to prošetřilo… a utekl nám raft.. a navíc vězení není nic příjemného…"řeknu potichu… Tom hlasitě polkne.. "Zkusíme to.."pronese opatrně… "Půjdu první.. kdyby náhodou tam ještě byli.. a kdyžtak na tebe zavolám ju?"zeptá se a když přikývnu čekáme až budeme slyšet kroky do druhého patra…čekáme asi hodinu, když konečně slyšíme kroky do druhého patra s netrpělivým vzdycháním…. Rychle otevře Tom dveře od skříně a kývne na mě že je to v pohodě..spolu potom běžíme k hlavním dveřím otevřeme a běžíme ven..
Jandria