close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prosím pomoz mi ! 6.

6. ledna 2007 v 15:22 | leny |  FF - Prosím pomoz mi !
Prosím pomoz mi!!-6.díl

strašně sem se bála co mi řeknou a co se stane, když mi táta neuvěří. Bude mě zase mamka mlátit? Byla jediná moje otázka v hlavě. Když v tom sem uslyšela dole hlasy… šla jsem k zábradlí, které bylo všude kolem schodů. " Já vás nechápu! Vy věříte více téhle čarodějnici než vlastní dceři?" vyštěkl bojovně Bill.. "To si ze mě děláš legraci! Tohle je moje žena. Té přece musím věřit." Řekne můj otec takovým prazvláštním tónem.. "Tak se podívejte na tohle a řekněte mi co si o tom myslíte teď."řekl a ukázal mu mmsku, kterou sem mu poslala. Ach né!! Já ji vlastně ani nechtěla ukazovat.. vyhrkli mi slzy… co se mnou bude teď? Můj otec zalapal po dechu a pohlédl na mou matku… viděla jsem mu ve tváři ten úlek nepochopení, bolest. "Říkala jsi že to přestalo!" zašeptal můj otec.Tak tuhle větu jsem jaksi nepobrala… jak to mohlo přestat, když to teprve začalo? Pak mi to docvaklo.. takže to nebylo určitě poprvé "Miláčku to je lež věř mi! Takhle to nebylo."řekla zděšeně má matka…. Po téhle větě vyběhla z pokoje ven.. za to jsem ji nenáviděla.. vždycky utíkala před problémy…. Můj otec za ní však překvapivě neběžel…. Zůstal stát a poslouchal překvapivě Billova slova o tom co se událo ze včera na dnešek… a že mě mlátila pro nic za nic už dřív… o tom jak mě ve všem omezuje.. ano trvá to už od mého nechtěného početí.. a provázelo mě zatím celý život.. v této chvíli sem netušila jak toto změní navždy můj život.
Slyšela jsem jak vychází do schodů. Rychle jsem se otočila a pádila zpět do pokoje. V tu chvíli se rozevřeli dveře v nich stál můj otec… chvíli se na mě jen tak koukal a po té se posadil do křesla sklopil lehce hlavu a promluvil: "Niki promiň! Nebudu ti říkat, že jsem nic netušil, ale nevěděl jsem, že je to až tak špatné… měl jsem to vědět! Už když si byla malá tak se jí pořád na tobě něco nelíbilo… myslel jsem, že je to jen proto, že chce abys byla dokonalá, ale tak to zřejmě nebylo… měl jsem si všimnout že od tebe neustále odvrací pohled…" řekl smutně a začali mu slzy stékat po tváři… viděla jsem jak ho to bolí… "To nic tati….. ale přesto neměla má matka důvod mi ubližovat.. a o to víc neměla důvod tě podvádět!"řekla jsem a nevěděla co mám dál dělat říkat… "Ano to máš pravdu… asi se tohle už neurovná, protože to nebylo poprvé… už jsem o tom s ní jednou mluvil.." odmlčel se a pochvíli dodal "Rozvedu se.." mě vyhrkli do očí slzy, ale nevěděla jsem co mám pociťovat.. jestli úlevu nebo smutek "Jak to bude se mnou?" řekla jsem, jista toho že si mě nechá táta "Tak to nevím zlatíčko… ten dům je napsaný na tvou matku.. ty víš co to znamená že?" když jsem kývla, tak pokračoval "Jestli chceš bydlet se mnou.." nevšímal si mého neustálého přikyvování hlavou "bude trvat nejméně týden než najdu něco nového.. nějaký byt… nebo možná dům.." podíval se mi do očí a pokračoval "bude to těžké moc těžké…. A já nevím kde by jsi mohla mezitím bydlet.. a do dětského domova tě dát nechci." To ve mně hrklo…. "Mohla by mezitím bydlet u nás.. prozatím v mém pokoji a později se může opravit ten pokoj pro hosty v třetím patře." Řekl někdo za námi ani sem se nemusela otočit a věděla jsem, že je to Bill. "Nechceme vás otravovat! Tohle je moje záležitost a tak si jí budu muset vyřešit sám!" řekl a povzdechl si "Rozhodně nás nebudete otravovat! Už sem o tom mluvil s rodiči… oba souhlasili. Mají Niki rádi." Řekl rozhodným hlasem " v tom případě by to bylo nejlepší řešení…." Usmál se můj otec a mou hlavou hýřila myšlenka já budu týden u Kaulitzů doma!

Jandria
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama