close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prosím pomoz mi ! 7.

6. ledna 2007 v 15:23 | leny |  FF - Prosím pomoz mi !

Můj otec odešel a já zůstala s Billem zase sama. Oba sedíme na posteli a koukáme takzvaně do blba… "Bille?"začala sem opatrně "Ano?" "To je pravda, že jsi o tom mluvil s rodiči??" "Jo je… nemoh sem se vydržet koukat jak tě tvoje máma ničí… vždyť ty bys mohla být naprosto jiná než zakřiklá holka…. A navíc mě šokovalo to, že nezůstala u slov… ona to převáděla v činy!!!! Chápeš???! Ona je asi duševně chorá… bo co… kterej normální člověk by mlátil a ponižoval neustále svou dceru??!!!" Začal zuřit Bill " Bille ona taková není.. jenom sem občas zlá…"pronesu potichu.. "Zlá!!! Ty mě neposloucháš??? Ty za to nemůžeš!!! Chápeš…K sakru Nezastávej se jí pořád! To pořád slyším.. kdybych neudělala to a to ona by mi nikdy nic špatného neudělala… seš moje kámoška… ale občas seš natvrdlá!!" řekl Bill byl na nevyšší míru rozzuřený… začala mi ukapávat slza… "No tak Niki nebreč… neměl sem tak řvát…"řekne poplašeně Bill "Ty za to nemůžeš.. dík za otevření očí… máš pravdu.. to co dělala není normální a nikdy nebylo… bylo dost omlouvání jejich činů…ale.." zlomí se mi hlas… položím si hlavu do svých dlaní a mlčím… "Co ale??!"pronese opatrně Bill "Víš mám strach, že táta nebude o nic lepší.. ne že by mě neměl rád o to by nejde.. ale je občas nerozvážný… a navíc jsme byli spolu tak málo.. byl pořád někde na služebních cestách, aby mohl zaplatit jakýkoli mamčin rozmar…"řeknu a podívám se Billovi zpříma do očí… vím, že mé oči zračí bolest a smutek.. a přesto on neuhne a kouká mi taky do očí…. "Neboj vy to zvládnete…."řekne potichu lehce se ke mně nakloní… nějak to mezi námi jiskřilo.. já sem to však musela všechno zkazit svou pitomou větou " Bille proč mě nemá Tom rád???" řeknu najednou roztržitě…. Bill se ode mě rychle odtrhl a koukne na mě trošku ublíženě a jakoby se vzpamatoval z nějakého šoku…. Dosud se mi koukal zpříma do očí, ale teď rychle uhne..
"Niki, víš… to je těžký říct.. asi si mu nepadla do oka…"řekl potichu "Proč to sakra neřekneš všechno!!"vykřiknu jako smyslů zbavená "Sem šereda!!o tom to je!! Pro to mě nesnáší!" "Tak úplně to není…"pronese potichu… uhnul očima.. cha je to tak!!! On to nechce přiznat!!! Co sem se naučila, když sem byla mimo ostatní je to, že dokážu každého prohlídnout… říká se oči sou oknem do duše.. svatá pravda… podívám se mu zpříma do očí… "Dobře možná je… on patří mezi ty lidi co jim nejvíc záleží na vzhledu.. ještě nepotkal holku co by ho přesvědčila o opaku… na ty jeho vztahy na jednu noc ani nic víc než pěknou tvářičku nepotřebuje…."řekne a pokusí se o úsměv v jeho podání to spíš působilo jak nějaký úšklebek.
"Ještě nepotkal tu pravou, která by mu otevřela oči…." Pokračuje dál.. ale já ho přeruším " A ty si to taky myslíš?? To že záleží jen na vzhledu??" " Možná myslel dřív.." řekne potichu a podívá se na mě "Ale poznal sem že na vzhledu nezáleží… to co je uvnitř je stokrát důležitější…." Pronese potichu po chvíli mlčení dodá "Ty seš do Toma asi zamilovaná že??" řekne potichu. Tak já sem tak průhledná.. ty pitomý velký modrý oči zase mě zradily…. Uhnu očima zase já "Takže je to pravda!" vykřikne vítězně s úsměvem…. " A co je ti do toho!!" vykřiknu rozzuřeně bez přemýšlení. Bill je očividně mým chováním zaskočen, protože na mě kouká poněkud ublíženě a zaskočeně… " No sem tvůj kámoš?? Nebo už ne??" řekne víc než ublíženě "promiň.. prostě mi, ale příjde, že sou všichni proti mně… a teď, když mám konečně opravdového kámoše tak sem na něj protivná… ale ono jde o to že ho stejně nemůžu mít tak co???" mluvím trošku z cesty… ale Bill mě přesto pochopí… "Nic mu neříkej prosím…"řeknu potichu "Víš přece, že na mě je spoleh" řekne potichu a zvednu ruku k přísaze. To mě rozesmálo.. " TO právě že nevím!" řeknu rozverně on si to nenechá líbit a hodí po mně polštář.. á vedle uhla jsem a chytla nějakého plyšáka chystám se ho po něm hodit. " Né ten je od fanynky!!!" cha to mě má jako přesvědčit??! Mrsk.. "á trefa!!" křičím vítězoslavně… v tom se otevřou dveře do našeho no teda Billovýho pokoje… ve dveřích stojí Tom " Jako malí!!!"pronese a ušklíbne se "Máma mě posílá, abych prý Nikušce a Billíkovi řekl, že už je večeře.." pronesl s ušklebkem… "Jasan jdeme!!" řekne Bill, který si asi nevšiml jak se Tom tváří, protože ho to ani v nejmenším nevyvedlo z míry… "Ona je už večeře??" řeknu překvapeně… "Mno oběd si prošvihla, když ses probudila tak už bylo dvanáct…. A potom to s tvým tátou.." řekl Bill " No teď sem si uvědomila jaký mám hlad!!"vykřiknu nadšeně.

Jandria
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Komentáře

1 Mishela28 Mishela28 | E-mail | 12. dubna 2007 v 18:58 | Reagovat

tato ff je uzastna!!!! mne sa strasne paci!! citala som uz vela ff a tato patri medzi naj!! super!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama