U večeře se nic zvláštního neděje. Paní Kaulitzová.. vlastně Simone,požádala mě abych jí tykala, vaří báječně…. Teplá večeře opravdu bodla… No ale Tom mě naprosto ignoroval a tvářil se, že tam nejsem… bavil se s mamkou a otcem.. s bráškou taky… taková rodinná idylka… vlastně já vlastně ani nevím jak to má vypadat.. takhle to u nás nebylo.. taková uvolněná atmosféra a klid… doma sem musela předpisově sedět.. mlčet a tvářit se mile, když se rodiče bavili musela sem nahoru do pokoje, protože to bylo důležité a né pro mé uši… dívala jsem se na ně a do očí se mi snažily vehnat slzy… ne už ne! Přikážu si… musím být silná.. pláč mi nepomůže… v tu chvíli na se na mě podívá Tom.. naše pohledy se střetnou… Tom se na mě chvíli dívá se zájmem, ale najednou otočí hlavu a tváří se pohoršeně a naštvaně. Já mu nerozumím… jednu chvíli tak podruhé jinak… Když se po večeři konečně dopravím do pokoje Billa padne na mě únava "Spi na mé posteli.. akorát si ji budeš muset čerstvě povlíknout.. mě to moc nejde."pronesl se smíchem a hodil po mě povlečení. " A kde budeš spát ty?"zeptám se.. nečekala sem, že mi přenechá svou postel… "mno tady na tom se prý dá spát.. jen nevím jak to sestavit…"pronese trochu smutně.. ale jen na oko.. v ruce drží krabici.. podle obrázku poznám, že jde o nafukovací lehátko… ale ne to obyč.. ale o takové to vysoké… na tom se fakt dobře spí… "Já ti s tím pomůžu…"řeknu s úsměvem. Po chvilce se mi podařilo lehátko dvakrát napustit.. a než sem našla špunt.. celý se sfouklo…. Mezitím se mi snažil Bill pomoc a chtěl povlíknout postel…. Jenže dal povlečení naopak.. a tím mi přidělal práci
Bill-Po koupeli se vracím do pokoje… všiml sem si, že spí přijdu blíž k její posteli a koukám na ni.. "Chudáčku můj… proč taková skvělá holka se musela zabouchnout do Toma… vždyť i sebenádhernější holky to s ním mají těžký.." zašeptám…. "Bille, rette mich!!! Ať to nedělá Bille… já nechci…."vzlyká ze spaní…mě taky vyhrknou do očí slzy.. to bude mít zlý sny určitě kvůli tý její zpropadený matce, aby ji čert vzal.. "Tome?? Si tu?? Bille?? Pomůžete mi?? Ona mi chce ublížit… ale já nechci… sem tak špatná??? Sem ďáblův zmetek zrozený jen pro neštěstí?"teď už skoro křičí.. a nevolá jen mě.. ale taky Toma… "Já nechtěla.. Bille řekni že sem nechtěla.. mami.. to opravdu nebylo chtěně.. mami.. né!! To bolí!! Já nechci na půdu!! Vždyť je bouřka!!! Mami já se bojím!! Mami je tu tma a zima!!! Mami ne!! Mami vrať se!! Já nechtěla.. koupím ti nový!! Opravdu!!" křičí ze spaní.. všiml jsem si, že venku začala bouřka… proboha co jí ta matka všechno provedla co mi neřekla??? "Nikolko!! Niki! Probuď se!! To je jen sen!! Nikuš vzbuď se prosím…"řeknu jí opatrně…
Zase u mě- zase ty zlý noční můry… "Niki probuď se!!" dolehnou ke mně slova jakoby z velké dálky… jakoby mě dokázal dostat z mé noční můry.. probouzím se… tak to se ještě nikomu nepovedlo.. když se mi něco zdá nedokáže mě nikdo probudit a já si svý hrůzy musím prožít do konce…. "Bille??"zašeptám a usedavě brečím… on si lehl ke mně "Já se bojím.. nenechávej mě samotou…"vzlykám " neboj se…"zašeptá a lehne si vedle mě a obejme mě… až do rána se mi nic špatného nezdá!! Zázrak!!!
Jandria