"Promiň.Kristý,já jsem nechtěl křičet.Budu muset jít zase do práce,tak doufám,že to tady nějak zvládnete" dostanu pusu na čelo a taťka odchází.
"Budeš v poho?" ptá se Bill. Já se mu jen spokojeně schoulím na klín a nechám se hladit po vlasech. Bill mi zpívá nějaké ty pomalejší písničky ze svého repertoáru a já jako bych se vznášela. Je nádherné mít kluka jakým je Bill.
"Bille. Co to děláš. Ne. Bille nedotýkej se mě Bille ne.!" Křičím a snažím se utéct těm dotekům,které zalívají celé mé tělo.
"Ale já nejsem Bill. Když máš tak vyvinutý smyslový orgány,jak je možný,žes mě nepoznala? Tom,Tom je moje jméno." Říká mi těsně u ucha.
"Tom? Proč tu jsi" divím se a snažím se vzpomenout si,kde a hlavně proč tu jsem.
"Copak ty si nevzpomínáš? Jsi u mě v pokoji,sama jsi přišla. Bill ti prý už nestačí. Strašně moc si mě chtěla. Tak už se přestaň bránit. "-,,To bych dobrovolně nikdy neudělala. Miluju Billa. Nech mě."
"Kristýnko,prober se. Kristý." Cloumá se mnou Bill.
"Kde to sem? Bille,co se děje?" klepu se strachy. Měla jsem strašný asi sen. "Bille,sem ráda,že seš to ty." Oddychnu si a schoulím se svému miláčkovi do náručí.
"A kdo bych měl být?" řekne a zase mě někdo začne osahávat. "Proboha,Bille,co to děláš? Prosím,nech mě. Neeeeeeee!!!!" zakřičím,ale nemůžu se bránit.
"Kristýnko,prober se. Kristý." Zase se mnou někdo zatřásl.
"Bille,jsi to ty?" -"A kdo bych byl?" a dá i pusu do vlasů. "Něco se ti zdálo."
"Bille,já už nechci spát. Myslíš,že tohle je skutečnost?" a stále se klepu. Tohle byl snad ten nejhorší sen,jaký jsem kdy měla. Nevím,jestli je tohle skutečný svět,nebo stále ještě spím.
"Zazpíváš mi,prosím?" zeptám se Billa a pevně ho obejmu. "Pro tebe bych udělal všechno na světě." A začne zpívat. Sice německy,ale ty textu musí být krásný. "Miluju tě."
"Já tebe taky,Bille. Nepůjdeme někam? Třeba do parku."
"Jistě. Kde máš kabát?"
--------------------------------V PAKRU-----------------------------
Sedíme na lavičce a líbáme se,když v tom se Bill odtáhne a: "Ahoj Tome. Co tady děláš?" -"To spíš bych se měl zeptat já tebe. To ty seš ten svatoušek,který za školou nikdy nebyl. No jo no,ale když máš tady krtka,tak se klidně ze školy uliješ."
"Víš co,Tome? Táhni do háje!" chytne mě za ruku a táhne pryč z parku.
"Bille. Stůj. Koukám,že Tom se na mě ještě zlobí. Já nechci,aby jste se hádali. Prosím,vraťme se do parku,já se omluvím. Bille,prosím!" začínám křičet,protože můj přítel ne a ne zastavit.
"Ne,my se tam nevrátíme. Nenechám tě urážet. Princezno,prosím,pro mě je to hrozný,když tě můj vlastní bratr nazve krtkem." Ale začíná se smát,stejně jako já. "Tak abys věděl,Bille,krtkem mě ještě nikdy nikdo nenazval" a už se smějeme z plných plic.
Bill je skvělej kluk,denně mě jezdí vyzvedávat do školy,pomáhá mi učit se německy,abych se alespoň ve škole lépe orientovala a dělá pro mě první poslední. Kdykoliv má možnost,hnedka říká: "Princezno moje,já bych pro tebe udělala všechno na světě,jen abys byla šťastná." Miluju ho.
"Kristýnko,mám pro tebe překvapení." Říká Bill,když mě vyzvedává ze školy.
"Prosím,slečno,posaďte se."vyzvě mě Bill,abych se posadila do auta. Jindy mě jezdí vyzvednout busem.
"ahoj Miláčku!" -"Jé,ahoj tati."pozdraím se nadšeně s taťkou a jsem zvědavá,co si pro mě moji miláčci připravyli.
"Budeš v poho?" ptá se Bill. Já se mu jen spokojeně schoulím na klín a nechám se hladit po vlasech. Bill mi zpívá nějaké ty pomalejší písničky ze svého repertoáru a já jako bych se vznášela. Je nádherné mít kluka jakým je Bill.
"Bille. Co to děláš. Ne. Bille nedotýkej se mě Bille ne.!" Křičím a snažím se utéct těm dotekům,které zalívají celé mé tělo.
"Ale já nejsem Bill. Když máš tak vyvinutý smyslový orgány,jak je možný,žes mě nepoznala? Tom,Tom je moje jméno." Říká mi těsně u ucha.
"Tom? Proč tu jsi" divím se a snažím se vzpomenout si,kde a hlavně proč tu jsem.
"Copak ty si nevzpomínáš? Jsi u mě v pokoji,sama jsi přišla. Bill ti prý už nestačí. Strašně moc si mě chtěla. Tak už se přestaň bránit. "-,,To bych dobrovolně nikdy neudělala. Miluju Billa. Nech mě."
"Kristýnko,prober se. Kristý." Cloumá se mnou Bill.
"Kde to sem? Bille,co se děje?" klepu se strachy. Měla jsem strašný asi sen. "Bille,sem ráda,že seš to ty." Oddychnu si a schoulím se svému miláčkovi do náručí.
"A kdo bych měl být?" řekne a zase mě někdo začne osahávat. "Proboha,Bille,co to děláš? Prosím,nech mě. Neeeeeeee!!!!" zakřičím,ale nemůžu se bránit.
"Kristýnko,prober se. Kristý." Zase se mnou někdo zatřásl.
"Bille,jsi to ty?" -"A kdo bych byl?" a dá i pusu do vlasů. "Něco se ti zdálo."
"Bille,já už nechci spát. Myslíš,že tohle je skutečnost?" a stále se klepu. Tohle byl snad ten nejhorší sen,jaký jsem kdy měla. Nevím,jestli je tohle skutečný svět,nebo stále ještě spím.
"Zazpíváš mi,prosím?" zeptám se Billa a pevně ho obejmu. "Pro tebe bych udělal všechno na světě." A začne zpívat. Sice německy,ale ty textu musí být krásný. "Miluju tě."
"Já tebe taky,Bille. Nepůjdeme někam? Třeba do parku."
"Jistě. Kde máš kabát?"
--------------------------------V PAKRU-----------------------------
Sedíme na lavičce a líbáme se,když v tom se Bill odtáhne a: "Ahoj Tome. Co tady děláš?" -"To spíš bych se měl zeptat já tebe. To ty seš ten svatoušek,který za školou nikdy nebyl. No jo no,ale když máš tady krtka,tak se klidně ze školy uliješ."
"Víš co,Tome? Táhni do háje!" chytne mě za ruku a táhne pryč z parku.
"Bille. Stůj. Koukám,že Tom se na mě ještě zlobí. Já nechci,aby jste se hádali. Prosím,vraťme se do parku,já se omluvím. Bille,prosím!" začínám křičet,protože můj přítel ne a ne zastavit.
"Ne,my se tam nevrátíme. Nenechám tě urážet. Princezno,prosím,pro mě je to hrozný,když tě můj vlastní bratr nazve krtkem." Ale začíná se smát,stejně jako já. "Tak abys věděl,Bille,krtkem mě ještě nikdy nikdo nenazval" a už se smějeme z plných plic.
Bill je skvělej kluk,denně mě jezdí vyzvedávat do školy,pomáhá mi učit se německy,abych se alespoň ve škole lépe orientovala a dělá pro mě první poslední. Kdykoliv má možnost,hnedka říká: "Princezno moje,já bych pro tebe udělala všechno na světě,jen abys byla šťastná." Miluju ho.
"Kristýnko,mám pro tebe překvapení." Říká Bill,když mě vyzvedává ze školy.
"Prosím,slečno,posaďte se."vyzvě mě Bill,abych se posadila do auta. Jindy mě jezdí vyzvednout busem.
"ahoj Miláčku!" -"Jé,ahoj tati."pozdraím se nadšeně s taťkou a jsem zvědavá,co si pro mě moji miláčci připravyli.
kikína
ahoj lidi.,. všichni kdo si čtete tuto povídku,určitě si všímáte jak nápadně se díly zkracůjí. nezlobte se na mě,a ale já tohle už nedopíšu. prostě na to asi nemám. omlouvám se. a děkuju všem,co to dočetly až pocuť. díky a papa