,, ne ! ty nejsi její matka !" zvedla se teta prudce z křesla ve kterém do té chvíle klidně seděla . ,, už patnáct let nejsi její matka Meliso!"
,, nikdy jsem nepřestala být její matkou ." řekla klidně má údajná máma . Tom mě k sobě starostlivě přitisknul a sledoval co se děje .
,, jistě když jsi nechala mojeho bráchu s dítětem v náručí na nádraží a zdrhla jsi bůhvíkam to jsi se zachovala jako opravdu starostlivá matka !" křičela teta .
,, promiňte ale zajímá se tu někdo o to co si myslím já ?" ozvala jsem se . Bill , Tom , teta , má "matka" , strejda i Gustav s Georgem se na mě otočili .
,, teto proč jste mi řekli že je moje máma mrtvá ?"
,, ona tebe a tvého tátu opustila Leny ."
,, neopustila ! prostě jsem musela …"
,, … odjet za svým srdcem … ano to jsi nám už kdysi řekla !" zamračila se na ní teta .
,, musela jsem na léčení … měla jsem rakovinu v lehkém stádiu … věděla jsem že by to tebe i tvého otce moc trápilo Leny … když jsem ale po pěti letech za vámi přijela tvůj otec mi zabouchl dveře před očima a nechal mě stát na ulici … nemohla jsem se vrátit i když jsem tak moc chtěla …" podívala se na mě smutně .
,, táta vás měl moc rád …" sklonila jsem hlavu a na koberec dopadly dvě moje slzy .
,, prosím tykej mi …"
,, táta tě miloval ! a ty jsi ho prostě nechala ! vyprávěl mi že jsi zemřela chvíli po mém narození ." na koberec už nepadaly jen slzy ale celé potoky mých slz .
,, Leny prosím … chci začít znovu … jako tvá matka !" přišla ke mně blíž ..
,, ale já nevím jestli dokážu překonat to že jsi tu se mnou tolik let nebyla … s tátou jsme se na učili bez tebe žít a žilo se nám moc dobře ! ale táta tu není … nikdy už to nebude takové jako dřív ! nic se už nedá napravit … tohle už se nedá nijak vrátit zpět …"
,, prosím odpusť mi to … i ty mi to odpusť …" otočila se na tetu která byla zaskočená tím co se dozvěděla o mámině odjezdu .
,, rakovina ?" zeptala se potichu .
,, ano ." kývla máma . najednou se stalo něco nečekaného . teta po ní skočila a pěvně ale se smíchem a slzami v očích ji objala . všichni jsme na to divadlo koukali dost zaraženě .
,, Leny pojď … obejmi svojí mámu ." usmála se na mě teta a já opravdu překvapená tím co e právě stalo jsem do té doby neznámé ženě skočila kolem krku a radostně jsme se usmála .
,, tolik jsi mi chyběla holčičko moje ." šeptala mi do ucha a já cítila že to když jsem řekla že se nic nemůže spravit asi nebylo pravdivé …
leny
nema to chybu........mas fakt talent!!!! len tak dalej..... =o))))