Celej příští den sem doma probrečela…A to sem si myslela,že to takhle bude jednoduší(sem ale naivní co?:D)…No doufejme,že aspoň Bill to takhle líp skousne…snad…
Zrovna takhle ležim na posteli a cpu se čokoládou(proti smutku fakt nejlepší:D),když někdo zazvoní.,,Ale neee,kdo to může bejt,to mam jít jako až dolu…hm..''stěžuju si sama sobě.
Přesto se vyhrabu z postele,stále v noční košili.(hej,nesmějte se nemam náladu se převlíkat)
Seběhnu teda po schodech dolů a otevřu domovní dveře.Co to je za holku?Prolítne mi hlavou…Pořádně si jí prohlížím,je mi ňáká povědomá.
,,Ahoj já sem Karolin''řekne rázně dívka.Aaaha takže už vim odkud jí znám,jo správně,je to Billova holka,viděla sem jí v ňákym časáku.
,,ehm…Ahoj''řeknu nejistě.
,,Potřebuješ něco?''
,,Jo to teda potřebuju,můžu dál?''A je to tady teď mi jde určitě vynadat,že jí semnou Bill podved.
No ale úplně takhle to nebylo.
,,Jo jasně,pojď i když to nechápu''těkala sem očima.
Hned ti to vysvětlim,neboj''konečně se mile usmála…už sem se bála,že mě jde fakt zabít.
,,Dáš si něco?''zeptala sem se ze slušnosti,i když sem doufala,že se tu moc zabydlovat nebude.,,No Red Bull jestli máš''
,,Nechodíš ty náhodou s Billem''zasmála sem se a podala jí red bull(jako kůli tomu red bullu jestli ste to nepobrali:D)
,,No právě,že už ne''sedla si na nejbližší židli a pokračovala.
,,Přijela sem za nim včera,abych s nim taky strávila ňákej ten čásek,když mi oznámil,že tě tu potkal,už dřív o tobě často mluvil,a že se do tebe zase zamiloval.Ty si mu prej řekla,že ho miluješ a pak si najednou obrátila.No to je jedno,prostě a jednoduše se se mnou rozešel,protože tě miluje a i když ty ho nechceš tak se mnou zůstat nemůže.''Byla sem fakt zaskočená,takže sem nakonec ničemu nepomohla,on se s ní stejně rozešel.
,,Stejně ale nechápu,proč si tady?''
,,No chtěla jsem se jen přesvětčit jestli ho opravdu nemiluješ''odpověděla klidně.
,,Ty a nebo tě poslal Bill?''zeptala jsem se podezíravě.
,,Já,Bill už je asi na cestě na letiště,vůbec netuší,že jsem tu zůstala.''
,,No a co chceš teda po mně?''zeptala jsem se nechápavě.
,,Už nic,vidim,že ho miluješ,jen by mě zajímalo,proč si mu tvrdila opak?''
,,Proč?Zrovna ty by si to měla vědět nejlíp,být s Billem není přece tak jednoduchý,pořád někam cestuje a já ještě ke všemu nejsem Němka.''
,,Jen se vymlouváš,já to s nim zvládla rok a to,že nejsi Němka není až tam velkej problém''
,,Vymlouvám?Proč bych se vymlouvala?To je blbost…''
,,Myslim,že se bojíš…''odpověděla a koukla mi do očí.
,,Bojím?Čeho bych se asi tak bála?''zasmála jsem se,ale uhnula pohledem.
,,Nevim čeho,možná tý zodpovědnosti vůči Billovi,tomu bejt na někom uvázaná…''
Chvíli jsme obě mlčely a já přemýšlela.Je možný,aby měla pravdu?Asi jo,třeba je to opravdu tak,že se bojím se v sedmnácti vázat.
,,Tak co?''zeptala se po chvíli…
,,No možná máš pravdu''uznala jsem.
,,Ale teď už s tim stejně nic neudělám,Bill zachvíli odletí…''složila jsem hlavu na stůl.
,,Ale uděláš,když budeš chtít.Tak za ním jdi a řekni mu,že ho miluješ.''Proč je tak hodná?
,,To nestihnu''ztratila jsem naději.
,,Ale stihneš,jsem tu s jedním z Billiho řidičů,tak ať tě odveze na letiště,já do hotelu dojdu.''
,,Proč mi takhle pomáháš?''zeptala jsem se nevěřícně…
,,Protože chci,aby byl Bill šťastnej''usmála se a já pochopila,co na ní Bill viděl.Naklonila jsem se přes stůl a obejmula ji.
,,Tak honem,rychle nebo to opravdu nestihneš''zasmála se a popohnala mě.
Já se rychle oblíkla,upravila a už jsem byla na cestě na letiště.
Když jsem vystoupila před letištěm,honem jsem utíkala tam,kde se odbavují lety,Karolin mi dala svojí letenku,takže jsem se do bezcelní zóny dostala bez problémů.
Vůbec sem Billa ale nemohla nejít.Až když sem skoro ztrácela naději sem zahlídla Tomovu čepku(zlatej Tomík,zase mě zachránil:D).Rychle jsem se tam rozběhla,(ty lidi kolem ze mě asi neměli moc radost:D)Bill šel jako poslední,ostatní už nastupovali do letadla,jen on měl před sebou ještě poslední kontrolu letenek.
Zakřičela jsem na něj,,Billeee''ale on nic,neslyšel.
Zkusila sem to teda znova,ale pořád nic…Je snad hluchej.
Až když už skoro nastupoval,sebrala jsem všechnu sílu a zakřičela z plných plic,,Billeeee''
konečně se otočil.Nejdřív trochu v šoku,ale potom se rozzářil a hnal se ke mně.Bylo to docela směšný,letušky ho totiž nechtěly pustit nazpátek.Nakonec je ale přesvědčil a běžel za mnou.,,Bille,miluju tě''řekla sem mu když byl konečně u mě.,,Já to věděl''zasmál se,pak mě políbil.,,Taky tě miluju,ale už musim jít''naposled jsem ho odejmula a on odcházel.
Vydala jsem se směrem k východu a nahlas si povídala.,,No to si si teda pomohla,řekla si mu,že ho miluješ,ale on stejně odletěl.''
,,Neodletěl''ozvalo se za mnou.Prudce jsem se otočila a zamnou stál Bill.Usmíval se a měl slzy v očích.Když jsem se vzpamatovala skočila jsem mu kolem krku a začala ho líbat.
,,Tohle mi už nikdy nedělej''řekla jsem mu.
,,Neudělám,slibuju''odpověděl a já byla v tu chvíli nejšťastnější člověk na světě.
KONEC
ps:doufám,že se vám to líbilo a vyžívali jste se v tom jako já…jen škoda že to nejni podle pravdy
(pink.steel)
hezky to bylo faklt!