" Tak Leny … měj se tady hezky a nezlob … dokaž že jsme tě s tátou dobře vychovali jo ?" teta mi ještě věnovala jeden úsměv a pak zmizela ve dveřích jejich nového auta . Máma mě vzala kolem ramen a vedla mě dovnitř . Kluci tam seděli u stolu a o něčem živě diskutovali …
" Takže jsme se s klukama dohodli že tu budou bydlet ještě tak dlouho než dokončí rozdělanou práci a pak se odstěhují ." sdělila mi mamča .
" Ale já nechci aby jste odjeli ." posadila jsem se Tomovi na klín a objala jsem ho . Tom mi byl celou dobu hrozně blízký . Byl pro mě hrozně důležitý a já jsem začínala mít podezření že jsem se do něj zamilovala . byl mi oporou ve všem co se pokazilo .
" My tě taky nechceme opustit že ne kluci ?" podíval se Tom po ostatních .
" Jasně že ne !" kývnul Gustav .
" Klidně bych tu s tebou zůstal ." usmál se Georg .
" Já taky … ale prostě se nedá nic dělat ." pohladil mě Bill po vlasech .
" Tak si ten společném čásek užijeme ne ?"
" No jasně !" zajásal Tom, vzal mě do náručí a běžel se mnou někam ven …
" Tomíku to néé …" křičela jsem .
Tom mě odnesl až na lavičku na náměstí . Tam mě posadil a sednul si vedle mě .
" Leny potřebuju abys mi na něco odpověděla …" kouknul se mi zblízka do očí .
" Na co ?"
" Nechtěla by jsi se mnou chodit ?" bylo vidět že si zřetelně oddychl když to vyslovil …
" Co jsi to říkal ?" chtěla jsem ho ještě potrápit . Jeho obličej zase dostal zelenou barvu .
" Leny !" zakřičel s úsměvem ..
" No jasně že jo !" vrhla jsem se mu šťastně kolem krku … a pak … přiblížili jsme se … koukali jsme si do očí … Tom si mě přitáhl k sobě a krásně mě políbil …. Nikdy jsem nic tak krásného a romantického nezažila … ta chvíle byla ta nejkrásnější v mém životě a já nechtěla aby někdy zkončila …
Od toho dne bylo všechno zase v pohodě … až na to že to bylo bez táty … kluci dokončili práci a odjeli do Berlína . Já zůstala bydlet s mámou se kterou jsem si hrozně dobře rozuměla a ona mi vždycky vyprávěla jak se měla celá ta léta za to že jsem jí vyprávěla o tátovi a našich příhodách . Když jsem oslavila dvacáté narozeniny Tom opustil kapelu a ta se rozpadla . S Tomem jsme měli krásnou svatbu … přišli na ní všichni … jen Bill ne … odmítl naší pozvánku a Tom z toho byl poměrně smutnej … rok po svatbě se nám narodily dvojčata … Tom byl šťastnej protože ti dva drobci mu připomínali jeho a Billa … ten prý zmizel kdesi v Americe a už jsme o něm neslyšeli … Tom si našel normální práci a všechno bylo úžasný … můj život byl skvělý …
leny
Leny ... Leny ty máš co řikat ! vždyť píšeš krásný povídky tak co si stěžuješ že nic neumíš ?! vždyť tohle byla dokonalost !