,,Já?Já ti nemám,co promíjet,chovala bych se stejně,ale teď už je na to konec….´´
,,Ne,není…..´´řekl a rychle zavolal sanitku,pak vzal kapesník,co měl v kapce a ucpal ránu,držel její zapěstí,tak dlouho,dokud nepřijela sanitka,ta si ji hned přebrala.
,,Můžu jet s vámi?´´
,,Ne,přijeďte za námi,teď ji nemůžete pomoci.´´
Zachrání ji?
Těžko říct……
Bill se nezmohl na nic jiného,než dívat se za sanitkou,jak odjíždí a s ní i jeho láska….
Pomalu se vracel domů….tam ještě pořád před domem stála Anett…..
,,Už je mrtvá?´´
,,Co…cože,ty si ještě tu,nevím,proč by měla být mrtvá,ona je silná,ona to zvládne….´´
,,Tak nezemře sama,tak jí někdo pomůže…..´´
,,To si jenom zkus…..a zabiji tě vlastníma rukama tě uškrtím,vlastně se divím,že sem to neudělal už dávno…..nebo,že to neudělám teď….a teď už konečně vypadni,nechci tě už nikdy vidět…..´´
…..Tak to si nemysli,že mě už nikdy neuvidíš a když jo,tak o neurčitě uslyšíš,jestli tě nemůžu mít já,tak žádná jiná…..žádná,nikdo……….myslí se Anett……
Musím za ní,nemůžu takhle žít,musím cítit její přítomnost…..Bill jel do nemocnice a tam se všude ptal,tak mu všude řekli,že ještě nikdo nic neví přesně….Sedl jsem si a čekal nic jiného mi nezbývalo,po chvíli přešel doktor,,Pan Kaulitz?´´
,,A…..ano,jak je na tom?´´,,Ztratila mnoho krve,ale myslím,že z nejhoršího už je venku,přežije…´´,,děkuji….ani nevíte,jak rád tohle slyším….můžu za ní?´´
,,Ano pokoj 15,teď,ale ještě spí…´´,,Dobře děkuji vám…..´´
Pomalu vešel do pokoje,ležela tam byla tak bezbranná,tak zranitelná,ale vypadala,jako anděl….a ona nejen,že vypadala,ale ona taky byla anděl,můj anděl…..nemohl jsem si lepšího zasloužit,no teda myslím,si,že si ji ani nezasloužím….
Po pár dnech,co se probrala jsem za ní šel.
Ještě před tím než jsem vešel,tak jsem se přes prosklené dveře díval dovnitř…
Seděla na posteli a nohy měla pokrčené a hlavu ne koleních.Myslím,že mi to neodpustí,vždyť se chtěl zabít kvůli mně,kvůli takovému blbci….Tohle si nezaslouží….Možná bych jí už neměl chodit na oči,ale já ji miluji,musím za ní jít……
,,Ahoj….jak je ti?´´
Nic neřekla jen zvedla hlavu,kterou se předtím dívala z okna a já viděl,že jí po tváři tečou slzy….šlo vidět jakou úzkost má ve tváři….
,,Proč pláčeš?´´
Neodpověděla,jen sklopila hlavu a zavřela oči,ale i tak jí nepomohlo zabránit tomu,aby přestala brečet…
Už jsem se na nic neptal jen na postel položil kytici rudých růží,ty měla nejraději a šel,ale před odchodem jsem ještě řekl….
,,Vím,že na mě asi nemáš náladu,ale prosím tě promiň mi to,snad mi někdy odpustíš….´´
Nedalo mi to a ještě chvíli ji pozoroval za dveřmi.Pomalu vzala kytku čichla k ní a šlo vidět,jak moc jí voní,pak z ní vytáhla jednu růži a s ostatníma hodila o zem.Zaujala stejnou polohu jako předtím,s tím rozdílem,že v ruce svírala jednu rudou růži…..
Pár dní sem za ní nebyl chtěl jsem ji nechat samotnou,ale potom jsem za ní chodil každý den….Každý den jsem si s ní povídal,no bylo to asi tak,že já mluvil a ona stále mlčela…nic neřekla,jako by ztratila hlas,ale ne jenom nechtěla mluvit,nechtěla mluvit se mnou…..
Další den,když jsem přišel,tak spala,to byla moje chvíle,dal jsem jí na noční stolek dopis….Třeba si ho přečte….Další den byla pryč byl tam jen dopis,ale ne ten můj,ale jiný,otevřel jsem ho a začal číst…..
Milý Bille,ten dopis,co si mi tu nechal si přečtu,ale až v letadle…ano odjíždím a teď už napořád,nedokázala bych takhle žít,ale nedokážu ani říct,jak přežiji bez tebe,moc sem tě milovala a stále miluji,ale nevím,jsme si tak vzdáleni,tak odtaženi….prostě nemůžu dál,můj život už se nikdy nevrátí do starých kolejí,už nikdy to nebude jako před tím….Promiň,že je moje láska tak velká…..Lili
Kdyby sis to přečetla,kdyby sis přečetla ten můj dopis,možná by to bylo teď všechno jinak….sakra,proč já blbec ti to neřekl přímo do očí…..
Lili sedí na lavičce a čeká na své letadlo,to má,ale letět až za dvě hodiny,tak vytáhne z tašky Billův dopis a začne číst…..
Když ho dočte,tak má slzy v očích……
,,A…..ano,jak je na tom?´´,,Ztratila mnoho krve,ale myslím,že z nejhoršího už je venku,přežije…´´,,děkuji….ani nevíte,jak rád tohle slyším….můžu za ní?´´
,,Ano pokoj 15,teď,ale ještě spí…´´,,Dobře děkuji vám…..´´
Pomalu vešel do pokoje,ležela tam byla tak bezbranná,tak zranitelná,ale vypadala,jako anděl….a ona nejen,že vypadala,ale ona taky byla anděl,můj anděl…..nemohl jsem si lepšího zasloužit,no teda myslím,si,že si ji ani nezasloužím….
Po pár dnech,co se probrala jsem za ní šel.
Ještě před tím než jsem vešel,tak jsem se přes prosklené dveře díval dovnitř…
Seděla na posteli a nohy měla pokrčené a hlavu ne koleních.Myslím,že mi to neodpustí,vždyť se chtěl zabít kvůli mně,kvůli takovému blbci….Tohle si nezaslouží….Možná bych jí už neměl chodit na oči,ale já ji miluji,musím za ní jít……
,,Ahoj….jak je ti?´´
Nic neřekla jen zvedla hlavu,kterou se předtím dívala z okna a já viděl,že jí po tváři tečou slzy….šlo vidět jakou úzkost má ve tváři….
,,Proč pláčeš?´´
Neodpověděla,jen sklopila hlavu a zavřela oči,ale i tak jí nepomohlo zabránit tomu,aby přestala brečet…
Už jsem se na nic neptal jen na postel položil kytici rudých růží,ty měla nejraději a šel,ale před odchodem jsem ještě řekl….
,,Vím,že na mě asi nemáš náladu,ale prosím tě promiň mi to,snad mi někdy odpustíš….´´
Nedalo mi to a ještě chvíli ji pozoroval za dveřmi.Pomalu vzala kytku čichla k ní a šlo vidět,jak moc jí voní,pak z ní vytáhla jednu růži a s ostatníma hodila o zem.Zaujala stejnou polohu jako předtím,s tím rozdílem,že v ruce svírala jednu rudou růži…..
Pár dní sem za ní nebyl chtěl jsem ji nechat samotnou,ale potom jsem za ní chodil každý den….Každý den jsem si s ní povídal,no bylo to asi tak,že já mluvil a ona stále mlčela…nic neřekla,jako by ztratila hlas,ale ne jenom nechtěla mluvit,nechtěla mluvit se mnou…..
Další den,když jsem přišel,tak spala,to byla moje chvíle,dal jsem jí na noční stolek dopis….Třeba si ho přečte….Další den byla pryč byl tam jen dopis,ale ne ten můj,ale jiný,otevřel jsem ho a začal číst…..
Milý Bille,ten dopis,co si mi tu nechal si přečtu,ale až v letadle…ano odjíždím a teď už napořád,nedokázala bych takhle žít,ale nedokážu ani říct,jak přežiji bez tebe,moc sem tě milovala a stále miluji,ale nevím,jsme si tak vzdáleni,tak odtaženi….prostě nemůžu dál,můj život už se nikdy nevrátí do starých kolejí,už nikdy to nebude jako před tím….Promiň,že je moje láska tak velká…..Lili
Kdyby sis to přečetla,kdyby sis přečetla ten můj dopis,možná by to bylo teď všechno jinak….sakra,proč já blbec ti to neřekl přímo do očí…..
Lili sedí na lavičce a čeká na své letadlo,to má,ale letět až za dvě hodiny,tak vytáhne z tašky Billův dopis a začne číst…..
Když ho dočte,tak má slzy v očích……
Heartless ArchAngel
sakra poč tak napínavej "konec"??:)