Když jsme začali hrát,tak jsem se pořád díval na ten kousek vzdálený kopeček,za chvíli za ním zapadne slunce.Když jsem zpíval kum und rette mich,tak jsem uviděl,jak na tom kopečku někdo sedí.Nemohl jsem tomu uvěřit,byla to ona,tedy nebyl jsem si na 100% jistý,ale ty vlasy,do očí jsem jí neviděl,bylo to moc daleko,no ,myslel jsem si,že bylo ona.
Ani jednou se neotočila směrem k pódiu,ani jednou,i když ten můj ,,řev,, byl slyšet docela daleko.Ani jednou,pořád se dívala na ten západ slunce.
Když skončil koncert a mi už končili autogramiádu,tak jsem spěchal na to místo,ale ona tam nebyla nebo ano?
Pořádně jsem se rozhlédl a pak ji uviděl.Seděla na pařezu,nohy měla tisknuté ke kolenům,vypadalo to,jako by někoho hledala a nenašla nebo někoho ztratila.
Přišel jsem k ní a přes ramena přehodil bundu,ale ona se tak lekla,že jí bunda hned spadla na zem.
,,Mě není zima!!!´´,,Řekne německy,což mě překvapí.´´,,Ty mě znáš?´´
,,Ne,vím jen,že si zpěvák nějaké skupiny.´´,,Tak jak jsi věděla,že máš mluvit německy.´´
,,Nevím prostě jsem to řekla.´´
Teď mi hlavou proletěly slova toho anděla smrti….. ona ví mnohem víc než ty,já nebo kdokoliv jiný,i když o tom sama neví.Vypadá jako obyčejná dívka,ale není…..
Tohle se mi teď pořád honí hlavou,ale vždyť vypadá,tak normálně,jako každá jiná dívka,tak proč právě tahle by mi měla zachraňovat život?.Stále spousta otázek,ale žádná odpověď,když najednou.,,Byl za tebou anděl smrti?´´
,,Jak to víš.´´,,Je to už asi víc,jak měsíc,ale pořád jde z tebe jeho chlad,ještě pořád.´´
,,Ona je opravdu neobyčejná nebo jí to anděl řekl,nevím,můžu jen hádat.´´myslí si Bill.
,,Nikdo mi to neřekl,ale věřit mi nemusíš.´´
,,Jak to,že jsi to věděla nic jsem neříkal.´´
,,Promiň asi jsem neměla,když začnu dělat tyhle věci,lidé se ode mě odtáhnou,pak mi nevěří a považují mě za blázna,promiň radši už jdu.´´
Ale Bill to cítil úplně jinak,protože čím víc byla tajemná,divní,prostě něčím zvláštní,tak tím víc ho přitahovala.To tajemno mě k ní tak táhne,že jí musím víc poznat.
,,Lili,nechoď.´´
,,Jak to,že znáš moje jméno?Kdo ti ho řekl?´´
,,To bude moje tajemství,tím budu zase já tajemný,nechceš si někam zajít?´´
,,Dneska nemůžu,ale co třeba zítra?´´
,,Tak jo,v kolik?´´
,,V pět tady.Souhlasíš?´´
,,Jo jasně,tak tady.´´
,,Ahoj.´´
,,Pá.´´
Řekl jsem a jen jsem viděl,jak se mi ztrácí z dohledu.
Uchvátila mě,nemohl jsem nic dělat,jen jsem tam stál o čuměl do blba,protože jsem pořád měj před očima ty její oči,vlasy,celý obličej.Nemohl jsem zapomenout.A v hlavě mi pořád hučí ty slova anděla smrti…… ona ví mnohem víc než ty,já nebo kdokoliv jiný,i když o tom sama neví.Vypadá jako obyčejná dívka,ale není…..
Pořád dokola a to,že jsem tomu ze začátku nevěřil,tak teď čím se blíží mé setkání s ní tomu věřím,čím dál víc.
Druhý den jsem se trochu zpozdil,protože jsme měli autogramiádu,ale když jsem tam přišel,byla tam zase na stejném místě jako před tím,jen s jedním rozdílem,plakala.
Heartless ArchAngel