" To … To … Tome … já nemůžu ." vydechla jsem a odklonila jsem od něj hlavu .
" Já to chápu ." kývnul a napřímil se . V jeho hlase zněl náznak zklamání . Odvrátil pohled k hvězdnému nebi . Vypadal tak krásně . Až mě to zamrazilo . V té chvíli jsme si vzpomněla na všechny ty první okamžiky kdy jsme spolu byly já a jeho bratr . Zamilovaní a plní něhy a lásky . Nehádali jsme se a chtěli jsme spolu žít navždy . Ale osud to nechtěl . Sklopila jsem smutně hlavu . Už jsem se nemohla na Toma koukat .
" Půjdeme domů ? Je mi chladno ." upřela jsem svůj zrak na stále na nebe koukajícího Toma .
" Jo jasně ." usmál se zářivě a pomohl mi na nohy .
" Díky bez tebe bych nedošla ani domů ." zasmála jsem se a nechala jsem Toma aby mi dal ruku kolem pasu .
" Ich muss durch den monsúúúún …"
" … hinter die welt …" notovali jsem si společně do kroku můj oblíbený song a po každé sloce jsme se vesele zasmáli . Došli jsme až ke vchodovým dveřím od domu .
" Šli a došli !" zvedla jsem vítězoslavně ruce ale hned na to jsem spadla do Tomovy náruče .
" Došli a pošli má milá ." usmál se na oplátku .
" Jsme domáááááááááááá !" zakřičela jsem a celou svou vahou jsem padla na domovní zvonek . Chvíli jsem ležela na zvonku až přilítnul Bill a odemknul dveře .
" Leny kde jsi sakra byla ?! Měl jsem o tebe šílenej strach !" začal na mě zase ječet .
" Takže zaprvé ! Nejsem tvoje dcera a tak nemáš právo na mě řvát ! A za druhé se nemusíš bát byla jsem s Tomem ." vmotala jsem se do dveří a nechala jsem je tam stát a tupě čučet .
" Já to chápu ." kývnul a napřímil se . V jeho hlase zněl náznak zklamání . Odvrátil pohled k hvězdnému nebi . Vypadal tak krásně . Až mě to zamrazilo . V té chvíli jsme si vzpomněla na všechny ty první okamžiky kdy jsme spolu byly já a jeho bratr . Zamilovaní a plní něhy a lásky . Nehádali jsme se a chtěli jsme spolu žít navždy . Ale osud to nechtěl . Sklopila jsem smutně hlavu . Už jsem se nemohla na Toma koukat .
" Půjdeme domů ? Je mi chladno ." upřela jsem svůj zrak na stále na nebe koukajícího Toma .
" Jo jasně ." usmál se zářivě a pomohl mi na nohy .
" Díky bez tebe bych nedošla ani domů ." zasmála jsem se a nechala jsem Toma aby mi dal ruku kolem pasu .
" Ich muss durch den monsúúúún …"
" … hinter die welt …" notovali jsem si společně do kroku můj oblíbený song a po každé sloce jsme se vesele zasmáli . Došli jsme až ke vchodovým dveřím od domu .
" Šli a došli !" zvedla jsem vítězoslavně ruce ale hned na to jsem spadla do Tomovy náruče .
" Došli a pošli má milá ." usmál se na oplátku .
" Jsme domáááááááááááá !" zakřičela jsem a celou svou vahou jsem padla na domovní zvonek . Chvíli jsem ležela na zvonku až přilítnul Bill a odemknul dveře .
" Leny kde jsi sakra byla ?! Měl jsem o tebe šílenej strach !" začal na mě zase ječet .
" Takže zaprvé ! Nejsem tvoje dcera a tak nemáš právo na mě řvát ! A za druhé se nemusíš bát byla jsem s Tomem ." vmotala jsem se do dveří a nechala jsem je tam stát a tupě čučet .
Druhý den ráno
" Leny moc moc moc se omlouvám ." nakouknul Bill do dveří . Posadila jsem se rozespale na posteli a o pár sekund později mi na klíně přistál tác s kakaem a voňavým pečivem až můj žaludek začal zpívat blahem . A nebo kručet hladem ale to mi bylo v té chvíli jedno .
" Já tě miluju ." usmála jsem se na něj ů Bill se ke mně vesele sklonil a zasypal celou mou tvář krásnýma jemnýma polibkama .
" Tom mi vyprávěl že tě našel v baru ." posadil se vedle mě a začal mě pomalu krmit .
" Nevěděla jsem kam jdu . Neuvědomila jsem si co dělám ani proč to dělám . Bůhví jak by to dopadlo kdyby tam Tom nebyl . Asi bych skončila někde na podlaze . Nebo hůř ." zakroutila jsem hlavou a otevřela jsem pusu na znamení že je čas na další sousto . Bill hned pohotově utrhl kousek sladké koblihy až si ušpinil prsty od marmelády . Chvíli na tu sladkou spoušť na svých prstech koukal ale pak jsem se jeho ruky chopila a všechnu marmeládu jsem s úsměvem slízla .
" Ty jsi sladší než všechny marmelády světa ." mrknul na mě a vstal .
" Tak a teď se obleč a půjdeme do studia ." odnesl tác a nechal mi klid na převlečení . Měla jsem zase pocit že je všechno v úplném pořádku a na minulou noc jsem zcela zapomněla . O pár minut později jsem už stála před zrcadlem a s tužkou p ruce jsem hledala poslední chyby na svém obličeji . Žádné jsem nenašla a tak jsem se vydala do obýváku kde už seděli Bill a Gustav a o něčem živě diskutovali . Hned jak jsem vešla do pokoje a Billovo oko mě zpozorovalo oba zúčastnění ztichli a upřeli na mě zrak .
" Jdeme tedy dolů ?"
" Jasně hop hop ." přiběhl Bill ke mně a pevně mě k sobě přitisknul . Gustav už odešel dolů po schodech a já s Billem jsme stále ještě stáli o obýváku a vzájemně jsme zkoumali každý kousek svých úst . Pomalu jsme se přesouvali na gauč a postupně jsme ztráceli svoje oblečení až jsme se ocitli na měkké pohovce spojení ve vášnivý polibek a oba jen ve spodním prádle . Najednou se otevřeli dveře a v nich stál Tom .
" Omlouvám se asi ruším ." otočil se bleskově na podpadku a rychle odšustil .
" A máme po ptákách ." odfouknul si Bill pramen vlasů z obličeje a rozpačitě se usmál .
" Tak jdeme dolů za klukama ." vzdychla jsem smutně a zase jsem se oblékla …
" Leny moc moc moc se omlouvám ." nakouknul Bill do dveří . Posadila jsem se rozespale na posteli a o pár sekund později mi na klíně přistál tác s kakaem a voňavým pečivem až můj žaludek začal zpívat blahem . A nebo kručet hladem ale to mi bylo v té chvíli jedno .
" Já tě miluju ." usmála jsem se na něj ů Bill se ke mně vesele sklonil a zasypal celou mou tvář krásnýma jemnýma polibkama .
" Tom mi vyprávěl že tě našel v baru ." posadil se vedle mě a začal mě pomalu krmit .
" Nevěděla jsem kam jdu . Neuvědomila jsem si co dělám ani proč to dělám . Bůhví jak by to dopadlo kdyby tam Tom nebyl . Asi bych skončila někde na podlaze . Nebo hůř ." zakroutila jsem hlavou a otevřela jsem pusu na znamení že je čas na další sousto . Bill hned pohotově utrhl kousek sladké koblihy až si ušpinil prsty od marmelády . Chvíli na tu sladkou spoušť na svých prstech koukal ale pak jsem se jeho ruky chopila a všechnu marmeládu jsem s úsměvem slízla .
" Ty jsi sladší než všechny marmelády světa ." mrknul na mě a vstal .
" Tak a teď se obleč a půjdeme do studia ." odnesl tác a nechal mi klid na převlečení . Měla jsem zase pocit že je všechno v úplném pořádku a na minulou noc jsem zcela zapomněla . O pár minut později jsem už stála před zrcadlem a s tužkou p ruce jsem hledala poslední chyby na svém obličeji . Žádné jsem nenašla a tak jsem se vydala do obýváku kde už seděli Bill a Gustav a o něčem živě diskutovali . Hned jak jsem vešla do pokoje a Billovo oko mě zpozorovalo oba zúčastnění ztichli a upřeli na mě zrak .
" Jdeme tedy dolů ?"
" Jasně hop hop ." přiběhl Bill ke mně a pevně mě k sobě přitisknul . Gustav už odešel dolů po schodech a já s Billem jsme stále ještě stáli o obýváku a vzájemně jsme zkoumali každý kousek svých úst . Pomalu jsme se přesouvali na gauč a postupně jsme ztráceli svoje oblečení až jsme se ocitli na měkké pohovce spojení ve vášnivý polibek a oba jen ve spodním prádle . Najednou se otevřeli dveře a v nich stál Tom .
" Omlouvám se asi ruším ." otočil se bleskově na podpadku a rychle odšustil .
" A máme po ptákách ." odfouknul si Bill pramen vlasů z obličeje a rozpačitě se usmál .
" Tak jdeme dolů za klukama ." vzdychla jsem smutně a zase jsem se oblékla …
leny
honem dal