Po několika dnech, vysněný soud konečně přišel…..byl tam i ten chlap, i Bill, Tom, Lila, a dokonce naše děti……….ale s kým to tam stojí?
Bože! S mojí matkou!!! Já toho Billa zastřelím!!!
Celý soud se nekonečně vlekl ale nakonec to pro mě dopadlo dobře…..ten chlápek se nakonec přiznal a já jsem byla zase svobodný člověk….ale něco ve mně, chtělo zpátky do vězení a já věděla že to je svědomí, které mi nařizovalo zeptat se někoho na Itu…….
Mluvila jsem o ní se svým právníkem ale říkal že pokud byl případ uzavřen, bude těžké a drahé ho znovu otvírat…měl pravdu. Ale já jsem musela ještě dovnitř. Pustili mě dokonce až k ní do cely…..
"Ahoj Ito!" usměju se ale ona pozná že mě to hryže
"Ahoj malá….." usměje se trošku
"Jak ti je? Viděla jsi Judith?" zeptala jsem se
"Za daných podmínek se daří ale jinak je život teda pěkně nespravedlivej!" řekne a pak ještě dodá:
"Judith uvidím pozítří….už se nemůžu dočkat….:)"
Po chvíli na mě zavolá hlídač, že už mám jít.
"Ito……….já se dostala ven." Řekla jsem
"Já vím." Řekne Ita
"Ito…….." obejmu ji
"Nene holčičko….:)…..na mě už zapomeň, já si tady odsedím ještě ty 4 roky a vypadnu taky, hlavně na mě nevzpomínej, užíj si mládí své dcery……….to je na světě to nejkrásnější co máme." Řekne tiše a políbí mě na čelo
Z oka se mi vykutálí slza………..
"Ito!.........Dostanu tě odsud. Slibuju!!!" zakřičím ale to už mě vyvádí ven
Ten den doma spím jako zabitá, Bill je na mě moc hodný a mám dojem že tenhle problém stmelil naši rodinu tak jak by měla být……..Bill mě miluje a já s největší pravděpodobností jeho……Tom si hledí Lily a ona zase jeho a své malé Constance o kterou se stará opravdu moc pěkně……po tomhle problému se prostě všechno zdá být perfektní……ale něco ve mně….něco ve mně zůstalo "tam" s Itou a jejími vzpomínkami na malou Judith….
lole
lole
plss dááálll..dááll je to super...