Ten člověk je Bill.Odtrhne toho člověka ode mě a jednu mu vrazí,ten se vzpamatuje a začne utíkat.Bill se ke mně skloní a posadí mě,ještě stále jsem v bezvědomí.Pomalu mi obleče svetr,který ze mě ten násilník strhl.Já jsem jen z posledních sil řekla,,díky.´´Vezme mě do náručí a míří ne ke mně,ale do hotelu.
Tam mě pomalu,opatrně a s něhou položí na postel a jde spát k Tomovi.
Ráno se proberu a začnu plakat,když si vzpomenu,co se stalo.Sedím tam na posteli asi půl hodiny,pak přijde Bill.Pomalu otevře dveře a nakoukne dovnitř,když vidí,že už nespím a brečím,vejde.,,Ty víš co se včera stalo?´´řeknu s roztřeseným hlasem.
,,Jo a moc mě to mrzí.´´řekl,pak jsem se rozbrečela ještě víc,ale on to řekl s takový klide,že mě tam na levé straně u srdce zapíchalo.Vzal mě do náručí a utěšoval.,,Ale to bude dobrý,za pár dní si na to ani nevzpomeneš,uvidíš.´´jako by věděl,že to bude dobré.
,,To si myslíš no to nezapomenu celý život.´´řekla,ale cítila jsem,že Bill ví něco víc než já.
,,Aspoň,že si na….no.. ...tu věc nepamatuji.´´
,,Ale na jakou nic se nestalo?´´řekl Bill překvapeně.,,Co já ti nerozumím.´´
,,Zapomněl jsem ti dát tašku a když jsem si uvědomil,že se nedostaneš domů,spěchal jsem za tebou.No a v parku jsem viděl,jak tě ten chlap svléká,tak jsem mu ti musel pomoct.´´
,,Takže nic nebylo?´´,,Ne,přišel jsem včas,naštěstí.´´
,,Děkuju ti Bille,děkuji,že jsi mě zachránil,nikdy ti to nezapomenu.´´
,,Neděkuj,já bych si nikdy neodpustil,kdyby ti ten chlap něco udělal.´´
Společně jsme se objali,nic jiného jsem teď nepotřebovala,jen cítit něčí teplo.
Potom mě doprovodil domů a dali jsme si sraz na odpoledne.
No v bytě jsem uvažovala,Bill pro mě riskoval život,mohlo se mu něco stát.
Uvědomovala jsem si,že ho začínám mít čím dál víc ráda.
Odpoledne se pro mě Bill stavil a šli jsme do kavárny.Sedli jsme si a povídali,no teda Bill se mě pořád na něco vyptával.Řekla jsem mu,že jsem z Česka a že jsem v Německu na gymplu.
Stále mi pokládal otázky,jaké je moje oblíbená květina(gerbera),barva(černá,oranžová), jídlo(těstoviny),zvíře(můj pejsek) a podobné věci.No já se na nic moc neptala,protože z časopisů,netu a rádia se dozvíš skoro vše o jeho životě.=)
Domů mě zavede až k bytu.,,Ale to jsi nemusel to bych zvládla.´´
,,Ne,mám o tebe strach a nedovolím,aby ti někdo ublížil.´´řekl a než jsem stihla něco říct,tak mě políbil.Stály jsme tam asi 5minut a pořád se líbali,bylo to úžasné.No prostě nádhera.
Tak jsem šla a ještě se dívala,jak Bill pomalu odchází.
Šla jsem a pak jsem si uvědomila,že si chci koupit pečivo,když jsem na to ráno zapomněla.Asi 10minut od bytu jsem měla večerku.Tak jsem vyrazila.Měla jsem takovou super náladu a taky jsem měla proč.Mířila jsem do obchodu,tam koupila pečivo,jogurt a jestě něco na chuť.Zaplatila jsem a chtěla vyjít ven.
Když jsem,ale vycházela uviděla jsem toho chlapa,co mě chtěl včera znásilnit.
Začal křičet,,Pojďte,tam je ten zmetek,co mi včera večer překazil,abych si užil s tou holkou.
A za ním běželo asi pět dalších kluků jako hora.
Nevěděla jsem,co mám dělat,tak jsem se opatrně plížila za nimi.Když zalezli do nějaké slepé uličky,tak jsem viděla,no,měli tam Billa.Drželi ho a něco povídali.
,,Tak to si panáčku nezvykej,když si chci užít,tak ty mi bránit nebudeš.Je ti to jasné.´´
,,Ne není ,a pro tu holku bych to udělal znova.Jí nikdo nic dělat nebude a dokud jsem tu já nešáhneš na ni.´´
,,Ale tak někdo je to zamilovanej,no to je romantika.´´,,Jo jsem miluju ji,nikdo ji nebude ubližovat.´´,,Tak to ji dlouho chránit nebudeš,protože tě zabiju,jo a neviděli jsem se,jo já tě znám,ty jsi ten z té skupiny,těch buzerantů,že?Tokio hotel či jak se to jmenujete.´´,,Jo no a co vadíte to?´´,,Jo,ale dlouho nebude,protože tě zabiju.´´
,,Tak to si můžeš jenom zkusit ještě jsem tady já.´´řeknu a asi po 5vteřinách si uvědomím,že je tam 6chlapů,jak hora a jen já a Bill.No,ale už utíkám pryč a všichni za mnou.Teď běžím parkem.Okolo nějakého hotelu a před ním stojí Tom.Chytla jsem ho a tak jsme utíkali spolu.Jenomže ajaj,zas tak dobře Berlín neznám.Zaběhli jsme do slepé uličky a už nás ti chlapy doběhli.A teď …….
Heartless ArchAngel