Rozloučím se s Naty a ta se ptá jestli nechci doprovodit,ale řeknu,že ne,že to zvládnu sama.Potkám ho tam je to ten chlap,co mě chtěl asi před sedmi roky znásilnit,David.Poznala bych ho kdekoliv a kdykoliv.Změnil se,ale já ho poznala.
Sklopím hlavu a už se míjíme,už si pomalu oddychnu,když mě najednou chytne za ruku.
,,Ale jsi to ty,že ano?Dala jsi mi hodně zabrat,ale teď už jsem venku,teď už tě nikdo nezachrání,nikdo slyšíš.´´zkusila jsem lest.,,Co?Já vás,ale neznám.Nevím o čem to mluvíte?´´
,,že by to nebyla ona,ale to není možné,je jí tak podobná,ale co asi ne.´´mumlá si pro sebe,ale já ho moc dobře slyším.V duchu se modlím,aby mi nic neudělal.O mě nejde,co se stane mě je mi fuk,ale tomu ,,dítěti´´,co čekám s Billem.
,,Moc mě těšilo,ale já musím jít.´´,,No,ale….co…no tak dobře,však já už zjistím jestli si to ty nebo ne.´´řekne,ale tu druhou část věty už neslyším,protože se radši vzdaluji a pomalu odcházím.
Bojím se pořád mi připadá,že mě někdo sleduje,ale vždy když se otočím nikdo tam není.
Už jsem u plotu domu,otevírám branku,když mě někdo chytne za ruku,je to David.
,,Tak jsem měl pravdu si to ty,vidím,že ještě pořád chodíš s tím buzerantem z Tokio hotel,tak a teď pojď se mnou.´´,,Nech mě nikam nepůjdu už mi dej pokoj.´´začnu křičet,ale on se mě pořád snaží odtáhnout daleko od domu Kaulitzů,zatím se mu to nepodařilo.
Po chvíli vyjde z domu Tom.,,Nech jí být,hned ji pusť.´´
To se David lekne,pustí mě a začne utíkat,já upadnu na zem a začnu plakat.
Tom ke mně hned přiběhne a pomáhá mi na nohy,držím se za břicho a on asi chápe,asi mu to Bill řekl.
Ten mě odvede po schodech a na chodbě potkáme Billa.,,Co se stalo?´´
,,Venku byl David.´´ řekne Tom a odvedl mě do pokoje.
Tom odejde a hned za mnou přijde Bill.,,Moc mě to mrzí,jak je ti?´´mluví ke mně,ale jsem otočená zády,pak to ale nevydržím,otočím se a obejmu ho.
Sedím na posteli,objímám Billa a brečím,co když jsem o to přišla.
Proč,Proč se to muselo stát.Nevím,žádnou odpověď pro to nemám.
Pak se od Billa zase odtáhnu a lehnu si na postel,schoulená do klubíčka.
Brzo ráno,jdu za Simon,,Ahoj,neznáš nějakého doktora?´´
,,Ty už jsi vzhůru?Ano jistě,mám tam zajít s tebou?´´,,Ano prosím tě,nechci na to být sama jestli se to stalo.´´Na nic se mě neptala,asi jí Tom nebo Bill řekli,co se stalo.
Když jsme se vrátili,trochu později,tak jsem šla rovnou do pokoje.
Tak jsem z tašky vytáhla malé dupačky,koupili jsme je cestou domů,tak to asi víte,co se stalo.
Nepřišla jsem o to já jsem tak šťastná ani nevíte jak.
Simon mi je pomohla vybírat a přitom řekla,,Mrzím mě,co se stalo.Nevím,jak to dopadne,ale doufám,že mi vnoučka nebo vnučku dovolit navštěvovat.´´
,,Jo jasně,můžeš přijet,kdy budeš chtít.´´
Teď z5 do mého pokoje,jsem tak šťastná,ale teď na sebe musím dávat pozor,tak říkal to doktor,tak radši budu,člověk nikdy neví.
Chtěla jsem se jít dolů napít,když jsem šla,ale okolo Billova pokoje,tak jsem slyšela,jak telefonuje,nechtěla jsem to poslouchat,ale když jsem uslyšela moje jméno,přiblížila jsem se ke dveřím.,,No tak už jsem to plánoval dlouho,ale teď už to vyjde už to musím skončit.´´
Tohle mi vyrazilo dech,ale ani jsem se nedivila už jsem na nic nečekala a šla do svého pokoje,tohle už je vrchol.Už jsem si ani neposlechla konec rozhovoru,to ani nevím s kým,ale asi mi to došlo.Odešla jsem musela jsem ještě zajít za managerem a dát výpověď.
No ještě je docela brzo,ale stejně už zítra odjíždím z5 do Česka,takže bych ji musela dát i tak.
Když se vrátím divím se,že jsou domovní dveře zamknuté,ale hledám klíče a odemykám.
Když vejdu musím si rozsvítit,ale jakmile to udělám,tak………
Heartless ArchAngel