close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Štěstí nebo snad ne ... 10. KONEC

14. června 2007 v 11:34 | (o:...leny...:o) |  FF - Štěstí nebo snad ne ...
Najednou mě ze spánku probudí jemné hlazení po vlasech.V představě,že je to Bill rychle otevřu oči a zvednu hlavu.Byl to Tom.,,Měla by ses jít vyspat.´´,,Ne já tu s ním musím být.Cítím,že mě potřebuje.´´,,Jak myslíš,ale kdybys něco potřebovala,tak mi řekni.´´
Řekne a se zlomenou nohou odkulhá z5 do svého pokoje.Za chvíli přijde doktor.
,,Jak je na tom,má ještě šanci?´´rychle se ho zeptám.,,Jeho stav se jen nepatrně zlepšil,ale nechci vám dávat plané naděje,moc velkou šanci nemá spíš žádnou.´´Potom odejde a já jsem tam zase sama jen s ním.Dívám se na jeho nehybné tělo,při tom ho pořád držím za ruku.Proč,proč se to muselo stát zrovna jemu,proč ne mě,kdybych si to tak mohla s ním vyměnit.Jak tu může jen tak ležet,ležet,spát,nehýbat se nic ho netrápí.Jen leží spí a vůbec ho nezajímá,jak se o něho bojím,jak si přeju,aby se probudil a vstal z té postele,zase se na mě usmál.Pořád stejná otázka,PROČ.Nevím,jen se pořád ptám,pořád si pokládám otázky,ale žádná odpověď nepřichází.Takhle strávím zase celý den.Už je zase večer a já usínám stejně jako včera.Brzo ráno mě probudí zase to jemné hlazení.,,Tome,já nechci jít spát.´´Řeknu,ale když nepřijde žádná odpověď,otevřu oči a zvednu hlavu.Nemůžu uvěřit svým očím,Bill mě hladí po vlasech a teď se na mě dívá.Usměju se a jen se na něho dívám je tak slabý,ale snaží se něco říct.,,Já….mu…mus..musím ti ně…něc…něco ří…říct.´´
,,Nevysiluj se musíš se uzdravit.´´
,,Ne j….já v…vím,že je konec,al..ale ješ…ještě předtím .t…ti musím říct,že j…jsi byla….byla moje …jed….jediná hol….holka,kterou jsem …měl,tak rád a…a… miloval ji.´´
,,Já tebe taky,ale ty neumřeš musíš to vydržet a pak už budeme spolu. Pamatuješ co jsi mi říkal.LÁSKA PŘEKONÁ VŠECHNO.´´
,,Taky a…ano zase …s…se střetne….střetneme.A já u…už to chví….chvíli bez tebe vydrž….vydržím.miluju tě.´´
Zase zavře oči,ale tentokrát už navždy.Z toho hnusného přístroje se ozve dlouhé a nepřerušované pípání.Doktor přijde a jen vypne přístroj,potom zase odejde.Chytnu ho kolem krku a objímám,pak mu dám poslední polibek na jeho rty,které už jsou skoro fialové.,,NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ.Já tě taky miluju a brzy se střetneme.´´
Jdu pomalu ven.Sednu si na lavičku a začnu psát.Možná se mi potom uleví,ale asi ne.
Napíšu dva dopisy ten jeden pro moje rodiče,ten druhý pro Míšu a Toma.
Pak už se blížím k mostu,když nefouká vítr,cítím,jak se na mnou tvář dostává ten čerstvý vzduch,ta vůně rána.Vypadá to jako každé jiné,ale pro mě už není,tohle ráno je moje srdce zalito krví,krví mé lásky,která už není.Už jsem u zábradlí a přelézám ho,pak se ještě podívám na oblohu a pak už nic skočím, prostě skočím a to na co myslí je jen to,že za chvíli už budu s Billem,už budeme zase spolu,navždy.Poslední,co jsem viděla,byli jen lidé a auta pode mnou.Teď se trochu zvedl vítr a jemně fouká na mé nehybné tělo.Je to vysvobození pro mě už jsem konečně zase s ním,s ním,se svou láskou.
Do nemocnice dorazila policie a dává dopis Míši.Neví,co to je,ale za chvíli to určitě zjistí.
A ten druhý už je u mých rodičů ti ho jen netrpělivě otevřou a začínají číst.
Mami,tati, v první řadě bych vám chtěla říct,že vás mám moc ráda a přála bych si,je to takové moje poslední přání,aby jste to co jsem udělala respektovali.Vím,že to neovlivním,ale už i vaše svědomí by vám mělo říct,že bych nechtěla,aby jste něco řešili.Hlavně vás strašně moc prosím z ničeho nikoho neobviňujte ani Billa,který už ,už nežije a hlavně né Míšu je to moje jediná a nejlepší kamarádka a o ničem nevěděla.O ničem nic jsem jí neřekla.A nebo Tom,ten taky nic nevěděl,tak vás strašně prosím,nikoho neobviňujte.Milovala jsem Billa a stále miluju,ale nedokázala bych bez něho žít,možná,že kdybychom se třeba rozešli,tak by to bylo jiné nebo se třeba nikdy nepotkali,ale stalo se osud to tak chtěl.Teď už jsem šťastná znovu s ním.Myslím,že jsem měla ty nejlepší rodiče na světě a dokážou to tím,že mi splní moje poslední přání,nebudou nikoho odviňovat.Mám vás ráda.Lili
Mamka,chce ten dopis roztrhat,ale pak to neudělá a jen tiše řekne.,,My tě máme taky rádi a vždycky jsi byla naše sluníčko,co nám dávalo radost do života.´´jako by si myslela,že ji můžu slyšet.Potom se usměje na taťku a začne plakat,je smutná,že jsem si vzala život,ale zároveň šťastná,že jsem šťastná i já.
Ten druhý dopis právě Míša čte.
Míšo,Tome,vím,že mi to asi nikdy neodpustíte,ale musela jsem to udělat,bez Billa bych to nevydržela,musíte mě pochopit.Ty necelé dva měsíce,co jsem zažila,zažila s vámi,bylo pro mě nejkrásnější v životě.Ale ty poslední dva dny ty byly nejhorší v mém životě.Jen vám chci říct,že si přeju,abys ty a Tom zůstali spolu.Chci,aby to vyšlo alespoň vám,když …..no to už je jedno.Míšo,ty jsi byla moje nejlepší kámoška,podržela jsi mě,když jsem to potřebovala,pomáhala jsi mi se vším s čím si mohla a byla jsi pro každou srandu.Měla a pořád tě mám moc ráda,věř když tu s tebou tělesně nebudu,tak duševně a stále živými vzpomínkami tu budu stále,vím,že tohle se asi splnit nedá,ale já na tebe nezapomenu a doufám,že i ty na mě ne.Můžeš si o mě myslet,že jsem blázen,ale já jsem to musela udělat,abychom byli s Billem zase spolu.Ještě bych si něco přála a to,abys ses z ničeho neobviňovala a to ani Tom a to úplně poslední,že bych chtěla být pochovaná vedle Billa ať je to kdekoliv.Tohle řekni i mým rodičům a klidně jim ukaž tenhle dopis.Řekni Tomovi,že ho mám ráda.
Míšo tebe mám taky ráda a nikdy nezapomenu na to,co jsme spolu prožili.
Sbohem Lili
Míši už tekli slzy proudem a papír smočený v jejich slzách pomalu klesal na zem.
Když byl pohřeb,tak jsem byla opravdu vedle Billa a na mém náhrobku bylo napsané nikdy na vás nezapomenou a budou tu s vámi stále Bill Kaulitz a Lidka Vajová-Kaulitzová.
A my stále jsme s těmi co máme rádi a snad i oni nás,ale teď je hlavní,že jsme zase spolu Bill a já.Naše LÁSKA opravdu PŘEKONALA VŠECHNO
-------------------
Tuhle povídku bych chtěla věnovat své nejlepší kamarádce,ona moc dobře ví,jak ji mám ráda a jaké je to moje sluníčku.Doufám,že se vám to líbilo.
Heartless ArchAngel
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barča....TH... Barča....TH... | 16. června 2007 v 12:38 | Reagovat

to je úplně super.... MOC MOC KRÁSNÁ povídka ..... máš talent...:)

2 luss luss | 21. června 2008 v 16:49 | Reagovat

byl to krasny pribeh korat mi k tomu moc neseděl ten nadpis

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama