Takže tohle je můj první pokus o twincestní povídku ... pokud nejste fanoušci twincestu nečtěte to ... pokud jste tak bych byla ráda aby jste si udělali čas a okomentovali ...
______________________
Byl večer . Věžové hodiny v hale rozlehlé knihovny právě odbíjeli sedmou, když mladík uhlově černými vlasy a výrazně namalovanýma očima zaklapl knihu . Jeho pohled sklouzl z názvu knihy, jež třímal v rukou, na krásnou plavovlásku sedící na druhé straně stolu . Už měsíc sem chodil jen kvůli ní . Dívka odtrhla zrak od textu knihy a střetla se s jeho pohledem . Na její tváři se jako mávnutím kouzelnou hůlkou objevil zářivý úsměv . Mladík úsměv roztržitě oplatil a radši se zadíval zpět na svou knihu, aby dívka neviděla jak jeho jinak světlá pleť dostává rudý nádech . Plavovláska pomalu vstala od stolu a jemnou chůzí přešla k nejbližšímu regálu s knihami . Chvíli prstem ladně přejížděla přes hřbety různých knih, kterým mladík ani nerozuměl , poté si jednu vytáhla, otočila se, vesele se usmála a zmizela v obrovském prostoru knihovny . On také vstal . Neměl už důvod zdržovat se v budově kde bylo tolik věcí které naprosto nesnášel … knihy,spolužáci, učitelé … všechny ty věci na něj působily nudně ,až děsivě náročně . Vydal se směrem k východu . Avšak když procházel kolem jedné z mnoha uliček regálů s knihami zahlédl člověka kterého by na tom místě nečekal ani v tom nejoptimističtějším snu .
" Tome ?!" vyslovil nahlas jméno svého dvojčete, které zrovna listovalo knihou "Jak na odmocniny" a zuřivě rvalo za její listy .
" Bille co ty tu děláš ?" oplatil mu Tom tázavý tón a přestal s destrukcí oné knihy .
" Já … já … doháním tu látku z dějepisu ." vykoktal zmateně a schoval za záda knihu s názvem "Tajemství flirtu" .
" No já zase z matiky ." odfrknul si jeho bratr znuděně .
" Aha … nevěděl jsem že máš s matikou problémy . Ukaž mi to . Vždyť je to jednoduché podívej …" přišel k němu blíž a vzal si od něj už výrazně poničenou knihu . Jakmile Tom ucítil vůni Billových vlasů u svého nosu ihned znejistil . Popravdě do knihovny nechodil kvůli matematice ani kvůli touze po poznání . Ale kvůli němu . Kvůli svému bratrovi . Bylo to asi týden co zjistil že jeho city k Billovi přesáhly hranice bratrské lásky . Vždy když Bill vyrážel do knihovny věděl proč tam jde . Chodil za NÍ . Za dívkou na kterou Tom nesmírně žárlil . Chodil tam tedy taky . Pro jistotu . Věděl že se jeho bratr dívku nikdy neodváží oslovit ale jistota je jistota . Ta Billova vůně ho kolébala . Uváděla ho do krásných představ . Slastně zavřel oči a nasával tu lahodnou vůni člověka, kterého miloval, člověka, který tvořil druhou polovinu jeho srdce .
" Tome posloucháš mě vůbec ? Nebo tu mluvím akorát tak sám se sebou ?" probudil ho ze snění Billův naštvaný hlas . Tom otevřel oči a zadíval se na svého značně pobouřeného bratra .
" Ehm promiň … zamyslel jsem se ." podíval se na něj omluvně a přitáhl si knihu společně s bratrem blíž k sobě . Potřeboval ho . Potřeboval jeho blízkost . Jeho vůni, jeho doteky, jeho slova . Potřeboval ho celého .
" Ty zase myslíš na nějaký holky co ? A já se ti blbec snažím pomoct !" čertil se Bill .
" Ale houby holky ." zamumlal potichu a v duchu dodal : … na tebe myslím .
" Tome trápí tě něco ?" jeho bratr s dobrým úmyslem zvedl pravačku a přiložil svou dlaň na jeho tvář . V Tomovi to rozproudilo takovou vlnu emocí, že se z toho až otřásl . Řekl si : Teď … nebo nikdy . Pomalu se naklonil a přisál se na bratrovy rty . Bill ztuhnul . Čekal toho mnoho . Ale tohle tedy žádném případě ne . Chtěl do odtrhnout ale Tom ho iniciativně natlačil na regál a tím mu zabránil v jakémkoli pohybu . Tom věděl že vyhrál . Právě dosáhl toho čeho chtěl dosáhnout celý ten čas co sem chodil . Vpíjel se do bratrových úst a plnými doušky si užíval první polibek . Kroužil jazykem okolo bratrového a cítil že Billovi to začíná být příjemně a do jeho hry se zapojuje . Vždy když se dotkl jeho piercingu prolétla jeho tělem nepopsatelná vlna rozkoše . Položil své ruce na bratrovy boky a líbajíce jeho krk jimi sjížděl dolů .
" Tome co to děláš ?" ozval se slabý hlásek z Billových úst která přestal líbat když se uvolil k laskání jeho jemného krku .
" Nemohl jsem si pomoct ." usmál se svůdně a znovu bratra políbil na jeho rozechvělé rty . Ovšem to jak Bill na jeho něžnosti zareagoval ho nadmíru překvapilo . Bohužel ale ne mile .
" Ty úchyle jeden !!! Už na mě nikdy ani nesáhneš !" Bill vyndal z regálu jakousi matematickou knihu a začal Toma hlava nehlava mlátit všude kam jen hřbet "Goniometrických funkcí pro základní školy" dosáhl .
" Bille co blázníš ?" Tomovi do očí vyhrkly slzy . Hořké slzy bolesti a smutku . Tohle nečekal . Vždyť se mu zdálo že Billovi není tak lhostejný ! Utekl od něj . Zbaběle utekl ani se nesnažil Billovi cokoli vysvětlit . Odběhl jen o dva regály dál a zastavil se . Slzy mu tiše kanuly po tvářích a on se jen sesunul k zemi po dubovém dřevě stojanu . Dal si obličej do dlaní . Plakal . Hořce plakal . Bylo mu jasné že Bill už o něm nebude chtít ani vědět . Nemiluje ho . On miluje JI . Jako kdyby nebesa plakala nad tou bolestí kterou cítil v srdci . Zrovna když asi tisícá slza dopadla na prochladlou podlahu začaly z oblaků padat pochmurné provazce kapek . Vstal . Pootočil hlavu k oknu a přešel blíž . Z okna bylo krásně vidět na celou ulici . Lidé utíkali a schovávali se pod něco co by zabránilo dešti aby se vpil do jejich oblečení . Prošel kolem řad knih a u vchodových dveří se zastavil . Probleskla mu hlavou myšlenka na Billa . Zakroutil hlavou aby zahnal obraz toho člověka do nejvzdálenějšího koutu své hlavy . Otevřel mohutné dubové dveře a v mžiku stál na chodníku a dešťové kapky se vsakovaly do každého kousku jeho ošacení . Nevadilo mu to . Už mu nic nevadilo .
O týden později
Bill zmizel . Když Tom přišel domů byl Billův pokoj zčásti vyklizený . Jeho věci se vytratili . Po pár dnech zjistil že Bill se přestěhoval ke svému kamarádovi . Chtěl ho několikrát kontaktovat . Omluvit se za své chování . Ale Bill nikdy neotevřel dveře na které bezútěšně klepal . Neodpovídal na jeho vzkazy které mu posílal po spolubydlícím . Jako by všechno zkazil tím jediným polibkem . Každý den chodil do knihovny a pozoroval svého bratra jak přes stůl nečinně civí na NI . Každý den se rozplýval nad dokonalostí bratrova těla . Nad ladností jeho chůze .
" Co tu děláš ?!" Tom se právě celou svou vahou opíral o stojan aby našel Billa který se mu při chvilce nepozornosti vytratil z dohledu . Lekl se tak že mu ruce podklouzly a on se rozplácl na zemi .
" Já … já …" chvíli se bezradně koukal do bratrových očí . Došla mu slova . Jak po tomhle setkání toužil . Ale zrovna v té chvíli by se nejradši propadl do země . A najednou … Bill se k němu hbitě sklonil a zvedl ho na nohy . Chvíli naproti sobě stáli a oba se rozpačitě rozhlíželi po okolí . Pak se ale Bill zadíval do jeho očí a bylo to jasné . Bill si k sobě bratra jedním máchnutí ruky přitáhl a přitiskl své vlahé rty na jeho . Tom překvapením ztuhl ale do Billovy hry jazyky se zapojil s největším potěšením . Bill se po chvíli odtáhl a svýma jemnýma rukama Toma pohladil po tvářích .
" Ještě před pár dny jsem pro tebe byl úchyl tak co si myslíš že tu jako právě teď …" Tomův zvyšující se tón Bill hbitě zastavil svým vášnivým polibkem .
" Já jsem si uvědomil že moje chování nebylo správný … jen jsem se bál … že mi ho neodpustíš ." sklopil smutně hlavu .
" Ty blázínku . Jak bych ti mohl něco zazlívat ?! Vždyť já tě miluju !" Tom se šťastně vrhl svému dvojčeti do náruče a pěvně ho tiskl k hrudi kde mu radostí srdce tančilo skřepčivý tanec .
" Já … já tebe taky Tomí ." šeptl mu Bill do ucha což ho potěšilo natolik že mu věnoval další vášnivý polibek .
O měsíc později
Byl večer . Věžové hodiny v hale rozlehlé knihovny právě odbíjeli sedmou , když mladík s uhlově černými vlasy a výrazně namalovanýma očima zaklapl knihu . Jeho pohled sklouzl z názvu knihy, jež třímal v rukou na jeho bratra sedícího na druhé straně stolu . Už měsíc sem chodil jen kvůli němu .Tom mu věnoval nenápadný úsměv a pokračoval dál v předstírání četby aby zaplnil čas do večera kdy s bratrem zase začnou svůj společný život . Jako pár, mezi knihami ….
Leny
hi...i am from Croatia...if you want see my blog come on my adress...just klick...you are wellcome....i am very big fan too....TSCHUSS...