close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Ty svině 6.

2. srpna 2007 v 15:35 | (o:...leny...:o) |  FF - Ty svině
Mam hrozně těžký víčka, nedokážu je otevřít, ne, musím to zvládnout, prosím, musim ty oči otevřít.
,, Pane doktore, probrala se.´´ slyšim křičet nějaký ženský hlas, když konečně otevřu oči, ale vidim jen bílo, to jsem se nevrátila na zem??? To jsem v nebi??? To snad ne.
,,Á, tak ty jsi se nám už probrala???´´ slyším hrubý mužský hlas.
,,Co??? Jsem v nebi??? Kde je můj anděl???´´ zeptala jsem se a snažila se otočit hlavu, ale nešlo mi to, byla jsem jako z kamene.
,,Ne, v nebi nejsi, jste v nemocnici v Praze, tvůj anděl asi v nebi bude. Víš co se stalo???´´ zeptak se mě znovu ten muž.
,,Co by se mělo stát??? Byla jsem v nebi, potkala jsem svého anděla strážného, řikal, že mam bojovat, proto jsem se měla vrátit zpět na zem.´´ odpověděla jsem.
,,Měla jsi nehodu, narazilo do tebe auto, když jsi jela na bruslích, byla jsi tři týdny v kómatu, máš zlomenou nohu, zablokovaný krk, proto nemůžete otočit hlavou a ztrátu paměti, proto si asi nic nebudeš moc pamatovat, možná se ti časem část paměti vrátí, ale na to nespoléháme.´´ řekl ten muž a já jsem se snažila se posadit. Podařilo se mi to a teď sedim na nemocničnim lůžku a pozoruju doktora a všechno okolo.
,,Víš, bohužel ti musím něco říct, asi se ti to nebude líbit. Víš, je to pro mě těžký, oznamovat ti to. Víš, prostě mezitím, co jsi tu ležela v kómatu, tak někdo na vašem autě přestřihl brzdovou hadičku a tvoje rodina, když jela tím autem, tak nemohli zabrzdit a nabourali se, bohužel nikdo z nich nepřežil. Je mi to líto.´´ řekl ten doktor a já na něj koukala, jako kdybych spadla z višně. Já si opravdu na nic nepamatuju, žila jsem vůbec předtím??? Nic nevim.
,,A co teď se mnou bude??? Kde jsem bydlela, jak se jmenuju a co všechno, já o sobě nic nevím, vím jen o tom anděli.´´ řekla jsem a byla jsem v tom docela zamotaná.
,,Jmenuješ se Hana Polívková, měla jsi sestru, mamku a taťku, ale jelikož už nemáš žádné příbuzné, tak jsme ti našli náhradní rodinu v německu, myslím, že bychom tě zítra ráno mohli propustit, jela by jsi s jednim pánem tam, co jsi bydlela, tam si vemeš nějaké věci, prohlídneš si svoji minulost, kterou už neznáš a pak tě ten pán odveze k tvé tvé rodině, nemáš se čeho bát. Teď ještě spi, jsi velmi unavená.´´ řekl ten doktor a odešel. Ale jaktože nevim, kdo je moje rodina, nevim svoji minulost, prostě si pamatuju jen na anděla, říkal, že bude vždy se mnou, doufám, že je tu teď se mnou i teď. Trochu se usměju, při představě, že tu nejsem sama. Ale co mi nesedí na tom rozhovoru s tím andělem, co mělo znamenat to ,,Ale proč si teda dovolil to s nim???,,??? Co mi s kým dovolil??? Jsem z toho hrozně zmatená a jsem unavená, tak jsem jen zavřela oči a spala dál.
Otevřu oči a cítím, jak mě na obličeji lochtají sluneční paprsky, ale mám pocit, že všechno není v pořádku, ale nevím co, protože nic nevím.
,,Dobré ráno, za čtvrt hodiny tu bude pan Husina, tak ti pomůžu se oblíct a pak se najíš, jo???´´ řekla sestřička a pomohla mi vstát z postele, což šlo docela špatně s tou sádrou a límcem. Nějak jsem se teda oblíkla a pak jsem se ještě najedla.
,,Ťuk, ťuk´´ klepe někdo na dveře a pak vejde dovnitř takový starší celkem sympatický chlápek.
,,Ahoj, já jsem Honza Husina a odvezu tě teď tam, kde jsi bydlela a pak do německa do tvé nové rodiny.´´ řekl mi ten pán a pomáhal mi si vstát. O postel jsem měla opřené francouzské hole, protože s tou sádrou se normálně chodit nedá. Žádnou příruční tašku jsem s sebou neměla, protože přeci henom když je člověk v kómatu, tak toho moc nepotřebuje. Ještě jsem se rozloučila se sestřičkou a doktorem a už jsem jela autem s Honzou směr moje minulost.
,,Takže ty se jmenuješ Hanka???´´ zeptal se mě Honza.
,,Asi jo, říkal to doktor.´´ odpověděla jsem mu a koukala se z okna. Všechny ty stromy, příroda, slunce, je to nádhera, ale mam pocit, že se v minulosti stalo něco, co by mi mohlo hodně ublížit, ale vůbec nevím co, nevím ze své minulosti nic. Dojeli jsme před takový žlutý rodinný domek, docela hezkej. Honza mi pomohl vystoupit a odemykal vrátka od toho domu. Vstoupili jsme na zahradu a šli po betonovém chodníčku k domovním dveřím. Koukám tu na to, je to pro mě něco novýho a při tom jsem v tomhle domě asi prožila celej svůj zapomenutý život. Honza odemknul domovní dveře a my jsme se objevili v předsíni.
,,Tak se tu všude koukni a nahoře najdeš svůj pokoj, tak si tam zabal všechny věci, co by se ti mohli třeba hodit, jo???´´ řekl Honza a já jsem začala šmejdit po celém domě. Koupelna, záchod, kuchyně, obývák, nic moc zajímavého, šla jsem dál a objevila ložnici asi mých rodičů. Na nočním stolku byla fotka v rámečku, šla jsem si jí prohlídnout blíž. Byla tam usměvavá rodinky, kerý asi nic nechybělo a byla šťastná, ta jedna osoba z té fotky jsem byla asi já, kéž bych si na to vzpomněla. Šla jsem dál, přišla jsem do sladce růžovýho pokojíku s bárbínama a plyšákama, to je asi pokoj mé sestry, koukala jsem se snad všude, chtěla jsem o mé bývalé rodině aspoň něco zjitit. Pak jsem zašla do posledního pokoje, byl sladěn do oranžovo žluté, tenhle pokojík se mi líbil nejvíc, je podle mých představ. Všude různě byly květiny, nějaký dečky a bylo to tu hezký. Otevřela jsem skříň, byla plná věcí na mě, tohle asi bylo moje oblečení, pak jsem si na zemi všimla rozbitého mobilu, možná by se dal ještě spravit, tak jsem si ho dala do kapsy od kalhot a šla jsem někde hledat kufr. Po dlouhé námaze jsem ho našla a také jsem našla rodinné fotoalbum, to jsem dala do kufru jako první, ale ještě jsem si ho neprohlížela. Sbalila jsem nějaký ty věci, co ležely ve skříni a ještě nějaký hygienický věci, co jsem našla v koupelně. Honza mi pomohl dát kufr do auta a mohly jsme vyrazit směr nový domov, nový život.
hanice.palice
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Komentáře

1 TH TH | 2. srpna 2007 v 22:18 | Reagovat

jj ja bych toho gEorga zabila honem dal je to napinave

2 jajajajajaaaaaa jajajajajaaaaaa | 2. srpna 2007 v 23:01 | Reagovat

jjj honem dál, je to upe žůůžo!

3 th...mazec th...mazec | 3. srpna 2007 v 12:13 | Reagovat

super super dál je to mazec...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama