,,Vstávat mimča, jde se papat.´´ slyšim křičet tu plesnivou babu. Otevřu oči v momentě, kdy se ke mně začne linout neskutečnej zápach, zápach tý plesnivý, smradlavý, ulízaný, propocený a prskající baby.
,,Půjdete papinkat k maminše, ona vám dá napapat. Pojď sem ty drobešku mališkej.´´ prská tam ta baba a bere mě a Toma do náruče.
,,Bille??? To tu takhle budeme pořád s tou babou??? Já už nechci, když vona tak páchne.´´ stěžuje si Tom a začne přitom vydávat zvuky, které slyší i ti ostatní, ale neřiká nic srozumitelného, jenom křičí.
,,Tý jo, Tome, jak to děláš???´´ zeptám se ho, když začne křičet.
,,Hehe, toe hustý, to jenom otevřeš pusu a pak už to jde samo prostě to nějak zkus.´´ řekne Tom a dál si zkouší vydávat ty zvuky.
,,Ale, ale, čopak se děje broušku, že plášeme???´´ začne tam zase ta baba šišlat.
,,Hehe, Bille, to je ale kráva.´´ směje se Tom a přitom jako brečí.
,,Počkej chvilku, já to taky zkusim.´´ řeknu a otvírám pusu.
,,ÁÁÁÁÁ´´ začnu tam ječet. Ta baba plesnivá se koukala z Toma na mě a ze mě na Toma.
,,No vidiš, jak ti to jde, za chvíli v tom budeme mistři.´´ vychvaluje si Tom a dál brečí, to už nás ale ta plesnivka donese do pokoje, kde leží maminka Simone. S tim křikem hned přestaneme.
,,Jó, bude ňamka, jó, to je skvělý, já už mam hlad.´´ raduje se Tom a plesnivka nás dáva mamce Simone do náručí. Simone si vyhrne tričko a přiloží si nás k jejím polštářům, z kterých teče tak úžasná ňamka.
,,Tak co kluci, jakpak se vám tu líbí??? Už zítra pojedeme domů, jo??? Máte tam každej svojí postýlku, dudlík, lahvičku, ale tu zatím nebudete potřebovat, a Mark nakoupil zásobu plenek asi na rok dopředu.´´ řekne Simone a ještě chvíli si nás po dokrmení chová. Simone tak nádherně voní, je mi s ní skvěle a Tomovi taky.
Pak nás ale zase ta baba plesnivá vrátí zpátky do jiné místnosti do postýlek, ještě nás přebalí, z toho asi budeme mít trauma na celý život a teď už jsem tak unavený, že usnu.
,,Tak miminkové, vštáváme, dneška uš jedete domů š maminkou, ahoj pumprdliku.´´ řekne ta plesnivka ráno na Toma.
,,Proč mi říká pumprdliku, tak se přece říká tomu pahýlu mezi nohama.´´ řekne Tom a já mu jen naznačim, že to taky nevim.
Ta baba plesnivá nás ještě přebalila a dala do nějakého sladce modrýho oblečení, fakt jako nějací teplouši.
,,No vidíte miminka, jak vám to šluší, jšte pšímo k sešrání, ale teď už za maminkou, uš na vás šeká.´´ řekne ta plesnivka a nese nás na pokoj, kam nás nosila na ňamku k mamce.
V pokoji seděla mamka na posteli, měla na sobě jiný věci, než když nás krmila. Byl tam i Mark, ten vzal nějaký tašky mamce a mamka si nás vzala oba do náruče.
,,Tak kluci, dneska poprvý uvidíte svůj domov.´´ řekla a šla s námi pryč, vlastně, my jsme tu znali zatím jenom asi tři místnosti a čtvercový tunel, jsem zvědavý, jaký to tam je, tam venku.
Mamka a taťka s námi vyšli z hlavních dveří budovy a my jsme se ocitli někde, kde je ještě mnohem více místa, než tam, co jsme byli, viděli jsme strašně daleko, viděli jsme modro nad námi, zeleno na zemi, divný jezdící krabice, lidi, to je prostě něco úžasného.
,,Tome, vidíš to??? To je nádherný, ta modrá nahoře a zelená dole, jezdící krabice a to všechno.´´ řeknu mu s úžasem a oba dva na to všechno koukáme.
,,Tak a teď pojedeme domů.´´ řekne Simone a s pomocí taťky si sedne do jezdící krabice, která teď zrovna stála, ale pak se s ní taťka rozjel.
,,Tome, to je rychlost, to je tak hustý.´´ vychvaluju si, když frčíme v krabici a koukám na Toma, jsem strašně rád, že ho mám.
Po nějaké chvíli dojedem před velikánskou krabici, která vypadala tak zvláštně, ale tahle krabice nebyla jezdící a byla strašně velká. Taťka zaparkoval jezdící krabici a společně s mamkou nás odnesli do té velké krabice, otevřeli dveře a uvnitř bylo tolik věcí, dostal jsem strašnou chuť je všechny ocucat, ale času na to bude dost, to bych mohl stihnout.
,,Tak kluci, tady s námi budete bydlet, toto je totiž náš domov a my jsme ta nejšťastnější rodina na světě.´´ řekne Simone a já jsem tak rád, že mam mamku, taťku a hlavně, hlavně Toma.
,,Tome, mám tě rád a jsem rád, že tu můžeme být všichni dohromady.´´ řeknu mu a jen mě mrzí, že to nemůžou slyšet i maminka a tatínek…
KONEC
hanice.palice
jeeeej, to bolo krásne ;) ale vlastne tu máte krásne všetko =)