Z nedovřeného kohoutku kapou v pravidelném intervalu průzračné kapky vody a naráží s mírným ťuknutím na dno umyvadla … sedím klidně v malé tourbusové kuchyňce a přemýšlím jak tenhle výlet asi dopadne … nezajímá mě že Bill a Tom už dávno spí a že Líza nahoře sedí a David jí učí jak se pracuje s notebookem … ano uzavřeli příměří ač to bylo hodně nebezpečné přiblížit mojí kamarádku k Davidovi blíž jak na dva metry …možná je to zvláštní ale taková jízda tourbusem člověka docela zocelí … jelikož mám lehké spaní a každé hupsnutí mě probudí a navíc k tomu počítám i Lízino nepříliš libozvučné chrápání a občasné mlaskání jako bonus moc se na této cestě s Tokio Hotel nevyspím … každopádně řidič říkal že za chvíli už budeme zase zpátky v naší zemi … jedeme do Ostravy … těším se tam … polština mi je vskutku nepříjemná jelikož jí na mě můj soused mluvil celých osm let než jsem mu diskrétně sdělila že polština je divnej jazyk … nevzal to dobře … do tří dnů se odstěhoval i se svým smrčkem … tyhle večery nemám ráda … přemýšlet o tom jak jste žili a co vás v životě všechno potkalo … zvláště když to co se vám přihodilo nebylo právě to nejlepší co mohlo být … s úsměvem vzpomínáte na rozesmáté tváře vašich rodičů kteří s vámi sfoukávají svíčky na vašem dortu k pátým narozeninám … ale pak to krásné zastíní jiný obraz … obraz rozhádaných rodičů kteří každý zvlášť odešli do práce než jste se vzbudili a prázdného obýváku kde na stole leží dort k vašim patnáctinám bez vší slávy … vážně je to trochu zvláštní jak se za pouhých deset let všechno od základů změní …
" Slečno ?" ozývá se vedle mě a něčí ruka se mi dotýká ramene …
" Proč nespíš ?" ptám se a zvedám hlavu .
" Víš nechtěl jsem abys tu byla tam sama ." sedá si Tom vedle mě .
" To jsi moc hodnej ale mě to ani nevadí ."
" Leny vidím že tě něco trápí … sice tě neznám dlouho ale poznám to … co se děje ?"
" Tome já miluju tvojeho bráchu ." koukám jak další kapka letí a dopadá na stejné místo jako její předchůdkyně …
" Tušil jsem to ." usměje se.
Mlčky koukám na měsíc za oknem … my se řítíme krajinou a on tam jen tak svítí … nehýbe se … jen svítí … vidí všechny ty lidi co v noci pracují, cestují a nebo se věnují rodině …
" Bill tě taky miluje Leny …"
" To je možná ještě horší !"
" Proč ?!"
" Nechápeš to ? Bill je hvězda … nemůžu mu stát v cestě ke krásné kariéře … nemůžu mu ničit život který si vysnil ! Nechci mu zničit sen jako ho kdysi mě zničili mí rodiče … on si zaslouží jen to nejlepší … to já mu nemohu nikdy nabídnout !"
" Leny to přeci není pravda !"
" Tome rozhlédni se kolem sebe … já sem nepatřím .. ani Líza … ani naše tašky s věcmi … jsme tu cizí !"
" Rád bych věděl v jakém tohle bylo filmu … mohla by jsi to vzít za dotyčného herce .. je to skutečně srdceryvné !" usměje se Tom … mé další námitky ale předbíhá řidič …
" Jsme na hranicích !!!"
leny
ááá Leny depkař . je to pěkňoučký a trošičku smutný.ale chápu tě:( sestro z problému :(