"Měla by jsis odpočinout, jsi rozrušená" řekl Bill a položil mě zpátky na postel.
"To je dobrý Bille, jenom se bojím" řeknu mu a pevně držím jeho ruku.
"Vyspi se, pak to bude třeba lepší" řekl Bill a dal mi pusu na čelo.
"lehni si ke mně a zůstaň tu se mnou, prosím" řekla jsem mu, posunula se na posteli, aby si ke mně mohl Bill lehnout a přitahla si ho k sobě.
"My radši půjdem, dobrou noc" řekl Tom a s Gustavem odcházeli. Já ležela v Billově náruči a po chvíli jsem usla.
Paprsky sluníčka mě šimraly po tváři a já otevřela oči do slunečného rána.
"Dobrý ranko, jak jsi se vyspala???" zeptal se mě už vzbuzený Bill a dal mi pusinku na nos.
"Dobře, děkuju, že jsi tu byl celou noc se mnou" řeknu mu a políbíme se.
"Hani??? Já jsem přemejšlel a chtěl bych se tě zeptat, jestli by jsi se mnou nechtěla chodit? Mám tě rád, ale jestli nechceš, nebudu na tebe spěchat, pochopím, když se mnou nebudeš chtít mít nic společnýho." Řekl Bill a docela mě tím zaskočil. Mám ho taky moc ráda, líbáme se, ale bojim se, že pod pojmem chození je i to, že bychom spolu měli hned spát.
"Bille, já tě mam taky moc ráda, moc mi pomáháš, ale, když, já, po tom co se stalo, myslím, že je brzo na sex a vlastně, mě se hnusí." řeknu mu potichu a podívám se na něj.
"Ale Hani, já tím, že bychom spolu chodili nemyslel to, že bychom spolu museli hned spát, dám ti času, kolik chceš, tobě bych nikdy neublížil. Rozmysli si to" řekl a dal mi pusu na čelo. On po mě nechce sex??? To chce většina kluků a on ne??? Billovi věřit můžu, ale nevím.
"Já o tom budu přemýšlet, ale teď mam docela hlad." Řeknu a tak se jdeme nasnídat.
Po snídani šel Bill vyvenčit Scottyho, tak jsem zašla za Tomem.
"Můžu???" zaklepu na jeho dveře.
"No jasně, ty vždycky" usměje se Tom a já si k němu sednu na postel.
"Víš, dneska se mě Bill ptal, jestli bych s ním nechtěla chodit, že na mě nebude pospíchat, že mi dá času, kolik budu chtít, ale já se bojim a nemám jistotu, já prostě nevim. Mam Billa ráda, ale bojim se" řeknu Tomovi a koukám na vzory na koberci, co má Tom v pokoji.
"Hani, v nikom nenajdeš větší jistotu, než v Billovi, dám za něj ruku do ohně, on by ti opravdu neublížil. Neboj se toho, opravdu ti dá času, kolik budeš potřebovat. Je to hlavně na tobě, jak to ty cítíš, ale věř mi, nikdo není jako on, myslí to opravdu vážně" usmál se na mě Tom a já na něj taky.
"Díky Tome, hodně jsi mi pomohl" řeknu mu a dám mu hubana na tvář.
"Není zač, kdykoliv za mnou můžeš přijít, rád ti pomůžu." Řekl mi a povzbudivě se na mě usmál.
"Jsem doma" zakřičel Bill zezdola, asi se už vrátil se Scottym.
"Drž mi palce" řeknu Tomovi, usměje se na mě a já jdu z jeho pokoje a dolů, za Billem.
"Ahoj Bille, víš, já jsem o tom přemejšlela" řeknu mu a on se na mě zvědavě podívá.
"A jak jsi se rozhodla???" vytahnul obočí.
"Moc ráda s tebou budu chodit" řeknu mu a Bill mi dá vesele pusu.
"Hani, vstávej" budí mě ráno Bill.
"Ještě chci spát" řeknu a otočim se na druhou stranu.
"Hani, musíš jít dneska k doktorovi, tak abys to stihla" pokoušel se mě znova vzbudit Bill.
"Nééé, já tam nechci" řeknu a otočim se na něj.
"Neboj beruš, on ti tam hlavu neukousne a pak přijdeš k nám na zkoušku, hm???" řekl Bill povzbudivě a dal mi pusinku na nos.
"A nešel by ten doktor vynechat??? Mě se tam nechce, já bych tu radši byla s tebou" řeknu a naopak dám pusu zase já jemu.
"Vždyť víš, že tam musíš, jinak se pan doktor bude zlobit. Když budeš hodná, tak ti za to strejda Bill dá omalovánku" řekl mi Bill jako malýmu dítěti a já jsem se mu musela smát, protože vypadal dost legračně.
"No jo, já budu na pana doktora hodná" řeknu a zvedám se postele, abych se mohla jít oblíct.
"Už jsem ti zařídil odvoz do nemocnice, přijede pro tebe Benny, náš řidič, no a pak tě zase odveze. Bude tu za čtyřicet minut." řekl Bill a dal mi pro změnu velkého hubana.
"Mám s klukama ještě teď dopoledne rozhovor, takže s tebou nemůžu, ale pak se ještě vidíme, budeme tu na oběd a pak tě veme rovnou na zkoušku, jo???" řikal mezitím, co jsem se oblíkala.
"Dobře, už se těšim" usmála jsem se, popadla hole a vyrazila se do kuchyně najíst. Jak Bill řekl, po čtyřiceti minutách už před domem stálo velký černý auto, fakt luxus, docela se divim, kde na to berou peníze. Rozloučim se s Billem a Tomem a pak nasednu do auta.
Benny je milej řidič ve věku tak kolem třicítky. Odvezl mě až do nemocnice. Vylezla jsem z auta a vlezla do budovy, kde se nachází chirurgie. Dala jsem v okýnku sestřičce nějaký papír, co jsem měla ještě z nemocnice v Praze a pak čekala v čekárně. Ani tam nebylo moc lidí, takže jsem hned přišla na řadu.
Haňyce