close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

V pubertě navždy 3.

13. dubna 2008 v 15:18 | Leny...^^ |  FF - V pubertě navždy
"Proč tak ječí ?"
"Tohle normální fanynky dělají ."
"To mám jako ječet taky ?"
"Ty jsi fanynka ?"
"Ne, ale jdu na koncert, tak musím splynout s davem ne ?"
"Já teda ječet nebudu ."
Stáli jsme před Sazka Arenou s lístkama připravenýma v rukou . Byly jsme rády, že jsme sehnali lístky na sezení hned k pravé straně podia, protože se naštěstí dva poslední uvolnili a Žaný řekla, že daleko od Billa prostě nebude . To prý radši přepadne nějakou z pomalovaných fanynek vykřikující jména všech členů kapely a lístek jí prostě vezme . Chtěla jsem to vidět, ale osud mi nepřál . Když jsme se později přemístili do haly a usadili se na svá místa, byla jsem ráda, že na nás zbyla zrovna ta místa, protože kdyby Žaný okradla nějakou fanynku o lístky pod podium, asi bych už nebyla mezi živými . Koncert jsme přešli docela v pohodě . Žaný křičela tak, že jí skoro vyskakovaly oči z důlků a já se pomalu začala bát o její mentální zdraví, jelikož intenzita jejího jekotu už překračovala únosné meze . Navíc se mi její téměř vyskakující bulvy nechtělo chytat po zemi, a tak jsem se pomalu a s rozvahou posadila na sedačku a s klidem v duši jsem se oddala pozorování mé kamarádky dobrovolně, ale zato velice vytrvale ničící si své hlasivky . Ostatně nebyla v tom sama . Pomocnou intenzitu tomu dávaly i ostatní přítomné divoženky, které se dole šrotovali s takovou vervou, až jsem se začala obávat případné bitky do které - jak jsem odhadovala - by se dobrovolně připojila i má kolegyně . Na konci koncertu Žaný už skoro brečela a když se ke mně otočila, aby mě objala, nechtěně mě udeřila rukou do obličeje, za což si vysloužila pohled plný hlubokého opovržení . A když se hala pomalu začala vyprazdňovat rozhodla se, že vezme osud do svých rukou .
"Dej mi to číslo ." až podezřele mile se na mě usmála a už sahala do mé kapsy pro papírek s Tomovým číslem .
"Nedám ."
"Ale notak, Leny, nedělej fóry a dej sem to číslo ." Žaný se neomaleně dál dobývala do mé kapsy .
"Ne ! Prostě ne !"
"Žble ." odvětila mi krátce a v ruce už držela lístek s čísli . " Šikovná ."
"Zřejmě jí nikdo nevysvětlil, že samochvála smrdí ." jen co mi proběhla tato myšlenka hlavou, Žaný už hbitě vyťukala číslo na svůj mobil a zdravila Toma na uvítanou . Opět pohled plný hlubokého opovržení .
"Dobře, dobře, tak ahoj ." klidně ukončila hovor a posadila se na sedačku nedbajíc na to, že její kamarádka stojí na nohou a očima jí masíruje hlavu tyčí . "Přijde pro nás ."
"Co prosím ?"
"Jeho - bodyguard - pro nás - přijde ." odříkávala pomalu a mírně provokativně jako by mluvila k prvňáčkovi, který nepochopil, že do školy se chodí skutečně každý den . Ovšem mé uleknutí bylo stejné jako v případě toho nebohého školáčka .
"Ach bože !"
Víc nebylo třeba dodávat . Tou větičkou jsem vyjádřila vše, co jsem v té chvíli vyjádřit chtěla . Ani jsem nestihla Žaný říct, že je paličatá, umíněná, bláznivá, hysterická egoistka a už si mě prohlížel namakanej bodyguard s velikou vysílačkou v pravé ruce .
"Jdeme ?" zasmála se egoistka a už cupitala za bodyguardem, který se vydal někam směrem do zákulisí . Bylo mi blbý vpadnout tam jen tak, a proto jsem se loudala, jak nejvíc to šlo, s přáním, abychom tam nedošli před odjezdem Tokio Hotel tourbusu .
"Ahooooj ." Tom nás vesele objal, hned jak se otevřeli dveře jejich šatny a my vstoupili do místnosti . Otočila jsem se na svojí kamarádku, která už těkala očima po okolí a hledala Billa . Ten, jak jsem se později dozvěděla, když jsem se rozhlédla po ostatních, vegetoval na pohovce a v klidu popíjel minerální vodu, zatímco si Georg otíral čelo ručníkem a sedící Gustav znaveně čutal do malého míče proti zdi .
"Tak jak se vám líbil koncert ?" ukázal Tom na pohovku na znamení, že se máme posadit a zavřel dveře . Bill se štítivě poodsunul .
" Byla to .."
" … nádhera ." rozplývala se Žaný očima přilepenýma na Billovi, který si právě pyšně urovnával pramínky vlasů, aby mu padaly do obličeje, čímž dosáhl naprosto sexy looku .
Kluci ještě chvíli relaxovali . Všichni vypadali docela unaveně, ale byly šťastní z povedeného koncertu a tvářili se vesele . Až na Billa, který když mu Tom ovázal ručník kolem hlavy, utekl do koupelny, ze které vylezl až po půl hodině a na všechny kolem házel naštvané pohledy . Bill mi nebyl dvakrát sympatický a navíc mě neuvěřitelně vytáčel každý jeho nafoukaný pohled na mě nebo Žaný . Rozhodla jsem se jednat . Tom si zrovna v záchvatech smíchu obouval Billovy špičaté boty na podpatku, když jsem si ze stolu vzala Billovu láhev s vodou a celou ji vypila . Dalo to práci . Byla skoro plná . Billova reakce ovšem byla přesně taková jakou jsem potřebovala . Nejdříve se kouknul na prázdnou petku v mé ruce . Potom se pomalu podíval na mě . V pohledu na lahev jsem přeci jen viděla více citu .
" To byla moje flaška ." zavrčel pomalu jako bych snad nevěděla komu ona věc patří .
" Tady jí máš . Já ti jí neberu . Jen jsem si vypůjčila její obsah ." usmála jsem se a provokativně jsem položila lahev co nejblíže k němu .
Bill se na chvíli zatvářil zamyšleně . Očividně přemýšlel, zda má druhý konec provazu, který mi omotá kolem krku zavázat na lustr nebo ke klice okna, ze kterého by mě pak s chutí vyhodil . Moc by si tím ale nepomohl . Byly jsme přeci jen v přízemí . Naštvaně vstal . Třásly se mu ruce . Hlavou mi proběhla myšlenka, že "teď bych se asi měla bát" . Ovšem na to nebyl dikobraz tak odvážný a radši zvolil druhou přijatelnou variantu . Odchod . Jen co se ozvalo prásknutí dveřmi po Billově demonstrativně hlasitém opuštění místnosti, všichni upřeli zrak na mě .
" Ještě nikdy jsem neviděl, aby našeho Billa někdo takhle naštval . Gratuluju !" usmál se na mě polonahý Gustav a vytrvale se přehraboval v tašce, ze které po chvíli vytáhl černé triko s bílou lebkou a s blaženým výrazem ve tváři si ho oblékl .
" Proč tohle děláš ?" zamračila se na mě Žaný jako bych snad udělala něco špatného .
" Ale notak Žaný . Byla to jen legrace . Nemohu za to, že je to mrzout ." hodila jsem po kamarádce prázdnou lahev, a ta si ji po chvíli nenápadně schovala do kabelky .
" Bill takový není . Jen když jsou kolem holky ." ozvalo se z křesla odkud se na mě mračil Georg . Ještě mi asi neodpustil ten seznamovací skok .
" Musíte ho pochopit . Má kolem sebe tolik šílenejch všehoschopnejch fanynek . Už mu z toho hrabe ." Tom prstem načrtl na svém spánku dvě kolečka na znamení Billovy mírné lability . " Žádné holce už pořádně nevěří . A vám už vůbec ne . Protože se bojí, že k některé z vás bude cítit něco jiného než zášť ." se zvednutým obočím stočil zrak na mou kamarádku, která zamyšleně hleděla do země . Když jí bylo po chvíli podezřelé to ticho, co se rozeznělo místností, zvedla hlavu a podívala se na kluky, kteří se na ní upřeně zírali .
" Já … já … musím na záchod ." vstala a rychlostí blesku opustila místnost .
" Ty dva jsou jasný !" tlesknul si nadšeně Gustav a téměř doskákal do koupelny .
" Co tím jako myslel ?" ukázala jsem na dveře, za kterými Gustav zmizel, načež se ozvalo otočení klíčem .
" Známe už Billa dost dlouho na to, abychom poznali, že se mu někdo líbí . Tvoje kamarádka mu podle nás není zase tak proti srsti ." Tom si pohrával s kytarou, jemně brnkal do strun a vypovídal tak velice důležité věci s ledovým klidem, jako by mluvil o aktuálním počasí .
" Vypadá to spíš, že jí nesnáší, než že k ní chová sympatie ." podívala jsem se na kytaristu pohledem, který by se dal nazvat pohledem nedůvěřivým až obviňujícím ze lží .
" Leny pochop ... Bill je kluk . Žaný je holka . A když se potkají …" dělal si ze mě legraci . Normálně si ze mě utahoval !
" Tohle chápu !" utla jsem Tomův výklad dřív, než by se dostal k zasazování tatínkova semínka .
" Jen by mě zajímalo, proč se tedy k ní chová ." sedla jsem si do tureckého sedu a naklonila se mírně k Tomovi, aby bylo jasné, že chci slyšet všechno a hned . Ten se podíval na Georga, který nasadil takový výraz, jako by nevěděl o co jde, urychleně si na klíně rozložil noviny a dělal, že čte . Kytarista tedy rezignovaně odložil svůj nástroj, pohodlně se opřel o polstrování křesla a podíval se na mě .
" Před nějakou dobou jsem Billa seznámil se jednou holkou, co jsem potkal v baru . On se do ní zabouchnul . Netušil jsem, že mu na to bude stačit tak krátká doba, to jako fakt ne . Ale stalo se . Po čase se to ovšem všechno provalilo na veřejnost a ukázalo se, že ta holka Billa jen využívala, aby si užila svou chvilku slávy . Jeho to úplně zničilo . Museli jsme kvůli jeho depresi zrušit několik koncertů . Bylo to vážně hrozný období . Proto se teď Bill všech holek tak bojí . Kvůli tomu co se kdysi stalo ." Tom sebral ze země svou poloprázdnou lahev, pomalu ji otevřel a požitkářsky se napil .
" Z čeho jste usoudili, že se Žaný Billovi líbí ?"
Tom stejným váhavým pohybem položil flašku zpět na její počáteční místo .
" Jsem jeho dvojče . Mám na to nos . Já už to na něm poznám ." usmál se .
Leny...^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu ?

Klikni sem prosím

Komentáře

1 Mariel Mariel | E-mail | 13. dubna 2008 v 15:36 | Reagovat

I love it <3

bestovní tohle :-D

2 petra petra | E-mail | 13. dubna 2008 v 16:06 | Reagovat

honem daall! je to super

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama