Doma jsem se z toho šoku vzpamatovávala ještě celý den, ale pak jsme se nechala přesvědčit, že v blízkosti kluků mi žádné nebezpečí nehrozí a že mě před ním opravdu ochrání. Další den přišel soukromý učitel kluků, takže jsme se učili skoro celý den. Kupodivu jsem toho docela hodně uměla, takže jsem asi všechno z mé minulosti nezapomněla, i když si nepamatuju zážity, tak učení naštěstí ano. Ten soukromém učitel prý vždycky přichází jednou za dva týdny, dá klukům úkoly a probere s nima nějakou látku, kterou nechápají. Kluci pak úkoly vypracují a pošlou mu je přes mejly. Já dostala dneska taky požehnaně úkolů, ale když to zvládají kluci, tak to snad taky zvládnu. Přeci, vzdělání je důležité.
"Hani??? Nevyrazíme někam???" navrhl Bill za krásného pondělního rána.
"Proč ne??? A kam???" popuskovala jsem Billa.
"Můžem zajít třeba koupit už nějaký těhotenský oblečení, abychom ho potom nemuseli schánět" pohladil mi břicho. Je pravda, že moje oblečení mi už dlouho nebude, poněvadž jsem v sedmym týdnu.
"Tak jo" souhlasim a po obědě už nás Benny veze do nákupního centra. Tom zůstal doma, protože čeká na Gustava a Geea. No jo, Geea jsem ještě pořád neviděla, před týdnem mi to holt nevyšlo, kvůli tý nemocnici a pak nepřišel, kvůli nějaký holce. Typickej kluk ten Geeo. Naštěstí, Bill takovej není, nebo aspoň o tom nevím, naštěstí.
"Koukej!" ukazuje mi Bill hezký tričko pro těhulky.
"To je docela hezký" prohlížím si triko, ale moje oči potom zabloudí spíš na Billa.
"Héj, ty si ale neprohlížíš to triko, ale mě." Zamračí se na oko Billda.
"Tobě to snad vadí???" provokativně se usměju a dál na něj zírám.
"No, to né, ale měla by jsi si prohlídnout, co koupíme" uculil se a hodil triko do už docela plnýho nákupního vozíku.
"Bille, já myslim, že už to pro dnešek docela stačí" obmotám mu ruku kolem pasu a naštěstí se už vydáme k pokladnám. Bill ty věci zaplatí a odcházíme z obhodu.
"Nestavíme se ještě někde na jídle??? Mam docela hlad." Zabočí Bill do restaurace a já ho následuju. Je pravda, že v poslední době žeru jak prase (jako tak moc:)). Holt těhotenství je sviňa. Bill si objednal jeho oblíbené špagety a já si dala řízek s hranolkama. Pár lidí se po nás otočilo, ale jinak nám nikdo moc pozornosti naštěstí nevěnoval. Po výborném, dneska už druhém obědě, se konečně vydáme na parkoviště, kde na nás trpělivě čeká Benny, aby nás zase mohl odvézt domů. Bill hodil tašky do kufru, galantně mi otevřel dveře, abych mohla nastoupit. Je to holt úžasný kluk.
"Jsme domá" zavolal Bill do domu, když jsme vkročili do předsíně.
"Jé, čau, co jste koupili???" objeví se ve dveřích Tom a začne se nám štrachat v taškách.
"Týjo, tohle je fakt hezký, to si budeš muset vyzkoušet." Zkoumá Tom další kus oblečení, který našel v těch taškách.
"My to jdem ještě hodit do pokoje, ať se to tu neválí, za chvilinku jsme dole." Popadne Bill všechny ty tašky a jde nahoru do pokoje. Já ho následuju. Dojdeme do mého pokoje a Bill mi pomůže naskládat ty hadry do skříně. Je jich fakticky hodně.
Po pracném skládání a ještě pár polibcích konečně jdeme dolů. Dojdeme do předsíně a potkáme Gustava, který šel zrovna do garáže pro mlíko.
"Ahoj Gugu!" Radostně ho obejmu a dám mu pusu na pozdrav.
"Ahoj" pozdraví.
"Dáte si čaj nebo kafe??? Geeo zrovna v kuchyni vaří vodu" objeví se tu najednou i Tom.
"Ale jo, proč ne" souhlasíme a chceme se vydat do kuchyně za Geeem. Konečně ho poznám.
"ÁáÁáÁáÁá" slyšíme najednou z kuchyně strašný křik.
"Ty vole Geeo, co tam zas provádíš???" začne se smát Tom, ale křik z kuchyně nepřestává.
"Ty vole, co se děje???" znejistí Bill.
Tom vypadal trochu vystrašeně. Najednou se všichni tři rozeběhli do kuchyně. "Panebože, Geeo!!!" slyšela jsem, jak vykřikl Tom a po chvíli vykřikl něco i Bill a Gustav, do toho ještě pořád ječel Geeo. Doufám, že tohle není jeden z jejich žertů, tohle jejich křičení, už párkrát totiž kluci udělali takovej žertík, že se jim něco stalo a já pak z toho šílim. No jo, puberta. Ale jestli to není sranda…
Rychle jsem se snažila dostat do kuchyně, ale ty hole, ach jo. Dostala jsem se konečně ke dveřím od kuchyně, nakoukla jsem do nich…
V tu chvíli byste se ve mně krve nedořezali. Upustila jsem hole a s výkřikem jsem si dala ruku před pusu. Panebože, proč se tohle musí stát zrovna mě??? To je strašný…
Haňyce